Kauza Satoranský a jeho role: moc dobrý pro lavičku, málo pro základ?
Pět sezon, co působí za Atlantikem, balancuje Tomáš Satoranský na hraně. Je příliš dobrý pro lavičku a málo produktivní na to, aby ho Američané brali za neoddiskutovatelného prvního rozehrávače klubu NBA. A v takové situaci bude zřejmě končit i sezonu v Chicagu. Možná svou poslední u Bulls, neboť tým podle zpráv ze zámoří hledá na pozici Satoranského upgrade. Ten naráží na mantinely své hry i vysoké nároky kladené na jeho post.
NBA je krutý byznys a hra čísel. Nejtěžší pozici, kterou dnes můžete za Atlantikem zastávat, je ta prvního rozehrávače. Těžiště hry dlouhánů je dnes za trojkovou čarou. Již nestačí být jen dobrým dirigentem, musíte být také bodovým lídrem svého klubu, pokud se chcete nazývat právoplatným starting point guardem v nejlepší lize světa.
Satoranský odehrál v NBA již 310 utkání, z toho k 161 nastoupil v první pětce. To je víc, než zvládli všichni jeho tři předchůdci Jiří Zídek, Jiří Welsch a Jan Veselý dohromady (149). Českou stopu za mořem posunul „kluk z Flóry“ do nových dimenzí. Kde je však jeho skutečné místo v hierarchii NBA, kam každoročně nakouknou jen čtyři stovky nejlepších borců planety?
„Saty do NBA patří, to je první velmi důležitá věc. Druhá věc je jeho role v týmu. Jsem přesvědčený o tom, že může být součástí téměř jakéhokoliv týmu a jeho hlavní rotace. O základní pětce nejsem přesvědčený, protože na pozici jedna, kterou on umí nejlíp, jsou v NBA kladené příliš vysoké nároky na skórování,“ tvrdí expert Michal Ježdík.
Pro demonstraci těchto slov dal Sport dohromady žebříček prvních rozehrávačů v klubech NBA a jejich bodovou produktivitu.
