Naděje stále žije, radoval se Houška po výhře. Mohla ale zářit víc
Potřebovali nutně vyhrát. To splnili a jejich šance na postup může ještě plápolat. Mohla ale zářit ještě víc, kdyby basketbalisté Nymburka porazili Štrasburk o osm a více bodů. To se nakonec i kvůli neúspěšné střele v závěru z ruky Dariuse Washingtona nepodařilo a jejich bilance v Eurocupu s francouzským sokem je dál nepříznivá. „Takový je život,“ uvedl Pavel Houška po vítězství 72:66.
Jak moc je to tedy sladkohořké vítězství?
„Je to škoda, že se to nepovedlo o těch osm bodů, ale na druhou stranu jsme rádi, že jsme vyhráli. Měli jsme poslední střelu na ruce, nepadla, takový je život. My se hlavně potřebovali dostat z té špatné situace, chtěli jsme vyhrát, protože jsme měli špatnou šňůru. Myslím, že jsme to prokázali, a když jsme ucítili šanci, tak jsme za tím vítězstvím šli, šli, šli. Hráli jsme koncentrovaně a týmově.“
Co jste si tak říkali v kabině?
„To není asi úplně publikovatelné…dobře, že jsme vyhráli.“
Jak to byl těžký zápas s vědomím, že se muselo vyhrát?
„Bylo těžké, ale pro nás jsou teď všechny utkání těžké a klíčové. Snažíme se vyhrávat vše a doufám, že nás tohle nakopne k lepšímu výkonu.“
V první čtvrtině jste ovšem prohrávali i 12:23. Co vás nastartovalo k tomu obratu?
„Konečně jsme hráli více týmově, víc si pouštěli balon, koncentrovaně v obraně. Bylo vidět, že toho všichni měli plné zuby a snažili se, aby ten zápas vyhráli.“
Jaká tedy bude těžké vyhrát ty další zápasy pro uchování naděje na postup?
„Teď jedeme na další zájezd do Astany a Petrohradu, máme dvě těžká utkání venku. Zároveň ale nemáme co ztratit, takže pojedeme s otevřeným hledím a snad vyhrajeme.“
Věříte tedy, že naděje stále žije?
„Každé utkání začíná 0:0 a uvidíme, jaké to bude. Astanu jsme doma porazili, takže myslím, že se nemáme čeho obávat, můžeme jen překvapit.“
