Ani jeden cizinec, skoro samí odchovanci a živelní fanoušci. Basketbalisté Písku jsou v aktuální sezoně zjevením Kooperativa NBL. A přestože jim těsně unikla účast v nadstavbové skupině A1, záchrana by ligového nováčka minout neměla. Navzdory sedmé porážce v řadě, kterou v neděli utrpěli na palubovce rozjetého Ústí nad Labem (75:67).
Tohle je sympatická cesta rozvoje: na sever Čech „Sršni“ přivezli tým, jehož věkový průměr atakoval hranici pouhých 20 let. Přesto domácí hvězdné střelce Autreyho, Nicholse a spol. udrželi vcelku na uzdě. A to před týdnem Sluneta doma zničila favorizované Brno o 47 bodů. „Z toho jsme si dělali srandu, že máme bodový polštář a že horší než oni nebudeme,“ smál se s nadsázkou rozehrávač Vojtěch Sýkora.
Právě ten je největším esem píseckého nováčka, v úvodu ročníku sázel triple-double v každém zápase a stal se MVP měsícem října. Někteří experti na adresu studenta právnické fakulty Univerzity Karlovy už utrousili, že by to klidně v budoucnu mohl dotáhnout až do reprezentace. Stejně jako další talent z týmu Martin Svoboda.
„Jsme na sebe hrdí. S naší sestavou asi nikdo nepředpokládal, že v této fázi sezony budeme mít osm výher. Spíše se čekalo, že jich tolik budeme mít za celý rok. I když nevyšel posun do skupiny A1, určitě nejsme pod tlakem. Pořád platí, že se chceme hlavně zachránit,“ vyprávěl po duelu v Ústí Sýkora, jenž s Českem slavil senzační zlato na letní Univerziádě.
Sýkoru díky své všestrannosti srovnávají s Lukou Dončičem, další v něm vidí zásluhou famózních statistik doskoků Russela Westbrooka. Do Ameriky ale podle všeho nemíří, na rozdíl od jiného píseckého odchovance Víta Krejčího.
S Krejčím chodíme na pivo
Právě v Písku začal s basketem aktuálně jediný Čech v NBA, který se v prosinci vrátil do Atlanty. „Víťa je o rok starší než já. S řadou našich kluků hrál. Každé léto přijede na prázdniny, trénuje se s námi. Občas zajdeme na pivko nebo jídlo. Nedá na nás dopustit, sleduje naše zápasy a pro naše mladé tvoří tréninky, přinese jim vybavení. V tomhle je neskutečný,“ cení si Sýkora sociálního rozměru práce, který českému a hlavně píseckému sportu Krejčí odvádí.
Sám Sýkora, rodák z Českých Budějovic, je dalším talentem tamní jihočeské líhně. Loni krátce hostoval ve Slavii, kde si poprvé vyzkoušel nejvyšší seniorskou úroveň. Do Písku přišel ve čtrnácti letech a s „mladými“ Sršni válcoval mládežnické kategorie, za cenné může považovat celorepublikové tituly s U15 a U17.
Teď kromě svého studia poznává elitní tuzemské palubovky. „První liga a Kooperativa NBL se moc srovnat nedají. V nižší soutěži se to hraje po práci a občas si zatrénujete. Tady je to mnohem fyzičtější a profesionálnější. Ale i my v Písku jsme dřív najeli na profi režim a připravili se tím na tuhle úroveň,“ vysvětluje dvaadvacetiletý rozehrávač či menší křídelník.
Nemáme Američany, proto nám fandí
V Písku spojení „rodinný klub“ získává na reálnosti. Ve třicetitisícovém městě probíhá basketbalová horečka, už vyhlášené jsou výjezdy tamních fanoušků na hřiště soupeřů. A když nevyjedou, sledují zápasy ve své hale ve sport baru.
Jaký je důvod takového sepětí příznivců a hráčů? „Skoro všichni pocházíme z Jihočeského kraje, známe se od malička. Funguje to v kabině, i směrem k fanouškům. Ti ocení, že tu hrají místní kluci a ne třeba Američané. Lidé navíc na nás chodili už dřív na mládežnické zápasy, znají nás. Jestli je to dobré pro rozvoj celého českého basketu, to ale ať posoudí někdo jiný,“ zamýšlí se Sýkora.
Hrát proti Trojanovi? Rozporuplné
Písek se ještě proslavil tím, že proti němu v dresu Opavy nastoupil herec Ivan Trojan. „To bylo takové rozporuplné, nevěděli jsme co od toho čekat. Nakonec to byl hezký zápas, Ivan hrál necelé dvě minuty, takže do toho moc nezasáhl a určitě jsme neprohráli kvůli němu. Mělo to velký zásah, všichni o tom mluvili. Jinak by nikdo neřešil, že proti sobě hraje Písek s Opavou, takhle o tom věděli všichni,“ dodala naděje českého basketu.
