Basketbalisté Opavy se „omlouvali“ fandům. Pivo a klobása za šok v play off

Před rokem se basketbalisté Opavy senzačně probili k mistrovskému titulu ze sedmého místa, po dvaceti letech ukončili nadvládu Nymburka. Teď sami kousali poměrně šokující vyřazení ve čtvrtfinále s NH Ostrava. S regionálním rivalem, který se v základní části strachoval o udržení v Kooperativa NBL padli 2:4. Pro své fanoušky jako „omluvu“ a poděkování za podporu připravili menší slavnost. U haly čepovali pivo, grilovali klobásy a dětem rozlévali nealko.
„Pivo, klobásy a kofola jde na klub, je to pro naše fanoušky odměna nebo náhrada za to, že nemohli vidět další zápasy,“ komentoval kapitán Jakub Šiřina. „Chtěli jsme to odčinit alespoň tak. A jsme moc rádi, že lidi přišli. To jen dokazuje, že opavský fanoušek dokáže vzít i neúspěch. Vidí, že jsme se snažili, bojovali, i když jsme nebyli basketbalově lepší než soupeř. Přišli poděkovat, vyfotit se, pro podpis. Jen to ukazuje, jak skvělé máme fanoušky. A já jsem moc rád součástí toho všeho.“
Nečekané klopýtnutí s NH Ostrava ve čtvrtfinále už jste vstřebal?
„Na jednu stranu to pořád mrzí a bolí, protože jsme byli několik let po sobě zvyklí chodit až do finále a byli jsme týmem, který to v play off dokázal ukočírovat. Tohle mrzí, je to zklamání. Nikdo nechce končit sezonu na konci dubna a květen, červen jen trénovat. Bezvýznamně, když to tak řeknu. Bolí to, ale musíme to brát i s nadhledem, protože je to sport a ne každý může postoupit.“
Vypadli jste jako úřadující mistři, loni jste psali nádherný příběh. Bylo to teď o to bolestnější?
„Samozřejmě, horská dráha. Loni pohádka, kdy jsme play off formu načasovali excelentně a letos nám to nevyšlo. Měli jsme celou sezonu, i ve vyřazovacích bojích, problémy se zraněními, ale to není výmluva. Ostrava si to zasloužila, hrála lépe, my nedokázali najít recept. Tak to bylo. Na nějaké malé bolístky se historie neptá.“
Vy jste hrál s velkým sebezapřením, řeknete, co vás trápilo?
„Koňar trošku silnějšího rázu, ale nezveličoval bych to, že jsem běhal o jedné noze. Samozřejmě, byl jsem indisponován, a kdybych do toho místa dostal znovu, tak to pro mě končí. Nechtěl jsem sedět na lavičce a nechat to na klucích. Hrál jsem se sebezapřením, ale na to se v play off nehledí.“
Trenér Petr Czudek po vyřazení řekl, že taková prohra může být i dar. Berete to tak?
„Určitě, nikdo nic nemůže brát jako jistotu. Řeknete si, jo Opava, tam se hraje každý rok finále, je to jisté. Tak to není a letos byl jasný důkaz. Doufám, že nás to trochu posadí na zadek a požene nás to k větší práci. Nechci říct, že bychom to flákali, ale spíš mluvím o práci, co bude zvedat sebevědomí. Toho jsme letos v play off moc neměli, chyběla lehkost. Věřím, že se poučíme a budeme zase lepší.“
V klubu NH Ostrava jste začínal, bylo to pro vás speciální? Naskočily vám vzpomínky?
„Ne, ne vůbec ne. Já tam strávil dorostenecké roky, pak jsem rok nebo dva seděl na lavičce pod Frantou Rónem, vzpomínky už ani nejsou. Spíš jen to, že jsem v té hale trénoval jako mladý. Já už jsem basketbalový Opavák. Tak to pro mě je a bude.“
Legendární ostravská hala Tatran se má bourat, bere vás nostalgie?
„Jasně, Tatran má svoji historii, specifikum, ale pro nejvyšší basketbalovou ligu už nemá odpovídající úroveň. Ať jde o zázemí, vzduchotechniku, výkyvy teplot. V zimě se tam musí dávat přímotopy, v létě je tam jak ve skleníku. Tohle není důstojná role v lize. Ano, hala je unikát. Ale myslím, že Ostrava by si zasloužila nějakou víceúčelovou, jakou máme my. Vím, že to není jednoduché, ale třistatisícové město halu nemá a my v šedesátitisícové Opavě máme nejlepší v republice. To je na pováženou.“
Před rokem jste se inspirovali hokejovým Třincem, který šel k titulu z předkola. Nevzpomněli jste si na to teď, když jste ztráceli 1:3 na zápasy? Ocelářům se proti Spartě historická otočka z 0:3 povedla.
„Nebavili jsme se o tom takhle úplně, ale kluci, co sledují hokej, měli přehled. Chtěli jsme podobný obrat taky dokázat, ale tahali jsme pořád za kratší provaz a Ostrava byla lepší ve všech činnostech. Nám nešla upřít snaha, ale jen snahou se vyhrát nedá.“
Pokračujete v kariéře?
„Jedu dál, mám ještě na rok smlouvu. Končit se určitě nechystám. Chtěl bych hrát, dokud nebudu dělat ostudu na hřišti. Basket se tady v Opavě dělá perfektně, fandové jsou skvělí, chodí nadprůměrné návštěvy. A já si to pořád užívám.“