Že je v časech olympiády všude plno předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala, to se ví. Málokdo už ale tuší, že boss má také syna Adama, jenž se rovněž věnuje profesionálnímu sportu. Jen ne tedy veslování, v němž vynikal jeho otec, ale v basketbale. „Veslování jsem zkoušel, jenže mě nebavilo,“ prozradil Kejval junior.
Co tak může dělat 212 centimetrů vysoký čahoun? Ano, basket je přirozená volba. Brněnský pivot Adam Kejval je pod koši navíc úspěšný, v létě se premiérově zúčastnil reprezentačního seniorského kempu pod vedením španělského kouče Diega Ocampa, jenž chtěl vidět především talentované hráče do 23 let. Nepřekvapilo by proto, kdyby Kejval v budoucnu vyběhl na palubovku vedle českých hvězd Tomáše Satoranského a Jana Veselého.
V mladém věku už má navíc za sebou zahraniční zkušenost. „V 19 letech jsem odešel do Švýcarska, našel jsem si tam klub, který mi sedl,“ říká o celku Vevey Riviera z nejvyšší soutěže a městu ležícímu na břehu Ženevského jezera.
Proč zrovna Švýcarsko, které nepatří mezi tradiční basketbalové destinace? „Měl jsem to spojené se studiem bakaláře. Po absolvování jsem tam ještě jednu sezonu zůstal. Skončili jsme třetí po základní části, což byl úspěch. Pak jsme vypadli ve čtvrtfinále,“ vypráví. Osobně zapsal průměrnou bilanci pěti bodů na zápas, čtyř doskoků a patnácti minut strávených na palubovce.
Hlavní motivací bylo studium, posunul se však i sportovně. „Snad kromě Fribourgu, jenž jako jediný startuje v evropských pohárech (letos ve FIBA Cupu – pozn. red.) a Ženevy, tam staví na cizincích. Především na Američanech, ti dostávají hlavní zodpovědnost a jsou v kádrech nejlepšími hráči. To je jiné oproti české lize, kde významný vliv na hru mají Češi. Švýcaři to ale začali omezovat, v jednu chvíli mohou být na hřišti už jen tři cizinci,“ vysvětluje.
Jak je na tom švýcarský basketbal s diváckou podporou? „Z týmových sportů je trochu vzadu, nejpopulárnější v zemi je hokej a pak samozřejmě fotbal, který se hraje všude po světě,“ přináší svůj pohled.
Táta na mě tlak nevyvíjí
Předseda Českého olympijského výboru, člen MOV, zároveň šéf jeho marketingové komise a zástupce Asociace národních olympijských výborů ve vedení Světové antidopingové agentury WADA Jiří Kejval v tuzemsku občas vyvolává kontroverze. V českém sportovním rybníčku jde o vlivnou a známou osobnost. Cítí syn Adam, že by jej jméno Kejval mohlo ve sportu svazovat?
„Má to svá pro a proti. Lidé, co mě osobně znají, vědí, jaký jsem. Na druhé straně někdo jiný o mně uvažuje a soudí mě, aniž by mě jakkoli znal. Každopádně skutečnost, že je otec známý a objevuje se často v televizi, hlavně během olympiády, je pro mě naprosto normální. Vyrůstal jsem v tom a nijak to nevnímám,“ svěřil se.
Jeho otec jako šéf ČOV málem rovněž startoval na olympiádě. Coby mnohonásobný republikový šampion ve veslování měl být na LOH 1992 v Barceloně, jenomže vinou nemoci partnera ve dvoučlenné posádce nakonec nestartoval. Olympijský sen může mít rovněž syn Adam, byť v basketbale se kvalifikovat na Hry je mimořádně složité.
„Samozřejmě bych byl rád, kdybych byl členem reprezentace a dostali jsme se na olympijské hry. Doufám, že to v Tokiu 2021 nebylo naposledy, kdy se tam národní tým dostal. Táta přesto na mě tlak, abych byl jednou na olympiádě, určitě nevyvíjí.“
