Je ústřední postavou ligové senzace z Písku. Jihočeští sršni totiž pod jeho taktovkou dýchají v současnosti na záda v tabulce vedoucímu Nymburku. Vojtěch Sýkora dostal v národním dresu poprvé větší šanci v zápase s Nizozemskem a nezklamal. Člen nastupující generace českého basketbalu se příležitosti nezalekl. „Je to něco neskutečného hrát s českou vlajkou na hrudi,“ rozplýval se po důležité výhře v kvalifikaci na Eurobasket 2025.
Byl to zápas dvou rozdílných poločasů?
„Myslím, že jsme do toho nevstoupili ideálně. Nechali jsme Nizozemcům volné střely. Tím se chytli a začali proměňovat i ty těžší. O půli jsme si řekli, že jsme lepší, a když začneme bránit, tak to s námi budou mít hodně těžké. Náš potenciál je takový, že devět z deseti zápasů s Nizozemskem musíme vyhrávat takovým rozdílem. Zastavili jsme jejich ústředního rozehrávače a věřím, že tuhle výhru potvrdíme v neděli.“
Van Der Vuursta jste už zmínil. Jak jste se na tuto hvězdu soupeře chystali?
„Věděli jsme, že je to tým hlavně o něm. Museli jsme ho zastavit, ale nedařilo se v prvním poločase dodržovat pokyny. Když takovému hráči dáte prostor, tak on to potrestá.“
Vy se s ním docela znáte, že? Evidentně jste na něj v obraně hrál.
„Jsme paradoxně stejný ročník. Hráli jsme proti sobě na dvou mistrovství Evropy v juniorských kategoriích. Věděl jsem, co od něj můžu čekat. Posunul se evidentně o trochu víc než já, takže klobouk dolů před ním.“
Byl by teď už hřích nepostoupit na Eurobasket?
„Ošemetný dotaz. Letíme do Nizozemska s tím, že v neděli chceme za každou cenu uspět a ten postup potvrdit už nyní.“
Jak vnímáte svůj posun v kariéře z Písku až do národního týmu?
„Je to něco neskutečného hrát s českou vlajkou na hrudi. To je neskutečný pocit, proto sportuju. Musím takhle na dálku poděkovat všem lidem z Písku a svému kouči Honzovi Čechovi, který si mě tenkrát ve čtrnáctkách vyhlédl. Už to táhneme nějakých deset let a on mě dostal takhle vysoko. Užívám si to.“
Vám vyšla už první střela v zápase. Byl jste nervózní?
„Podstatně méně než v Řecku. Teď jsem při absenci Satyho věděl, že odehraju nějaké minuty. Ta první střela mě dost uvolnila. Pomohlo to.“
V reprezentaci je i Martin Svoboda, váš parťák z Písku. Je to pro vás důležité ho tady mít, byť dnes nenastoupil?
„Oba jsme z Českých Budějovic, taky spolu hrajeme už nějakých osm, deset let. Trávíme spolu každé léto na pokoji reprezentace. Jsme velcí kamarádi, takže je neskutečné, že to můžeme spolu prožívat. Lidi už nás pomalu berou jako takový balíček.“