Konečný v ringu: Rodina je proti. Nafoukané pitomečky zvládnu zmlátit
Jde do ringu navzdory rodině. Čtyřicetiletý boxer Lukáš Konečný ohlásil comeback, ač s tím mnozí v jeho okolí nesouhlasili. „Relativně v klidu to je u manželky, ale blbý je to u máti a babiček,“ přiznává bývalý mistr světa. „Táta by asi řekl, že jsem debil. Vracím se kvůli ješitnosti, chuti ukázat těm mladým, že to jde dělat i během jiné aktivity,“ vysvětluje důvody, proč bude jednou z hlavních hvězd velkolepé akce XFN na konci roku.
Akce, o které už se mluví v superlativech, má další trhák. 27. prosince se v pražské O2 Areně uskuteční mimořádný galavečer bojových sportů pod taktovkou organizace XFN, jehož vrcholem bude velmi očekávaný duel rapperů Marpa a Rytmuse. V rámci večera se navíc uskuteční i comeback Lukáše Konečného. „Všechno je to víceméně o egu, ješitnosti a podobných věcech,“ říká čtyřicetiletý slavný český boxer, který nastoupí proti o třináct let mladšímu Slovákovi Matúši Babiakovi.
Jak v současnosti trénujete?
„Tak jak to zvládám během pracovního procesu. Ráno mám tréninky pro veřejnost. Když to jde, trénuju s nimi. Padesát, šedesát minut všeho možného. Kruhové tréninky, běhání, různé posilování. Pak chodí boxeři čistě na boxerský trénink. Přes den dělám nějaké jiné práce. A večer zase tréninky boxu. Když se mi někdy nechce, protože jsem unavený nebo marod, tak holt netrénuju, protože nemusím. Teď to ale bude jiné. Čeká mě zápas, takže trénovat budu muset. Déle a víc. A taky to bude hodně o životosprávě.“
Netajíte se tím, že vaši blízcí jsou proti návratu. Na druhou stranu, když na tiskové konferenci přišla na rodinu řeč, dohnalo vás to k slzám…
„Pro mě je rodina to nejdůležitější. (má slzy v očích) Ať už budu dělat cokoliv, podnikat, boxovat, dělat politiku, stejně pro mě bude rodina to hlavní. To je jeden z důvodů, který člověka může dohnat k emotivním chvilkám. A druhým důvodem je táta, který nechci říct, že nedopadl dobře, ale prostě měl rakovinu... (špatně se mu mluví) Tohle je asi nejvíc emotivní.“
Váš otec byl boxer. Napadlo vás, když jste přemýšlel nad návratem, co by na to řekl?
„Táta byl na tom vždy s názory stejně jako já. Takže on by asi řekl, že jsem debil. Nebo něco takového. Ale sám boxoval ještě v padesáti letech, takže ať by mi na to řekl cokoliv, v tomto ohledu by mi to mohlo být jedno. V tom jsme naprosto stejní. Když chci, tak chci, a hotovo.“
A rodina to už tedy zpracovala?
„Byli postaveni před hotovou věc. Zpracovat to musí, že jo. Stejně jako každý má nějaké problémy a musí se k nim postavit čelem, tak oni taky. Myslím, že dětem to může být relativně jedno. V klidu to může být i u manželky, která s tím samozřejmě nesouhlasí. Ale blbý je to u máti a babiček.“
