Je to jen chvíle, kdy skončila letošní Tour de France a už organizátoři představili příští ročník. Ten bude startovat v Brestu, ze kterého do Paříže ujedou cyklisté 3383 kilometrů. Do cesty se jim postaví známá stoupání jako Mur de Bretagne, hned dvakrát budou muset zdolat legendární Mont Ventoux, kopec dobře známý Chrisi Froomovi, podívají se do Andorry, ale i na pověstný Tourmalet. A časovka v předposlední den slibuje, stejně jako letos, napětí až do konce. Jak se tato trasa líbí desetinásobnému účastníkovi Staré Dámy Romanu Kreuzigerovi? A co na ni říká Petr Vakoč, jehož tým Alpecin-Fenix v čele s Mathieu van der Poelem má na ní také účast jistou?
Start v Bretani
Posun termínu (nyní 26. června – 18. července 2021) kvůli olympijským hrám přidělal vrásky na čele organizátorům Tour. Původně se totiž mělo příští rok vyrážet z Kodaně, ale kvůli kolizi s fotbalovým EURO se město startu Staré dámy vzdalo. Nově tak bude 108. ročník zahájen v Brestu. Tam se startovalo i v roce 2008 a nechyběl Roman Kreuziger. „Byla to má první Tour, přijel jsem tam hodně uvolněný po vítězství na Kolem Švýcarska. Vybavuji si, že první etapy byly hodně nervózní, protože tam dost fouká, mohou tam být i terezíny. Ale fanoušci v Bretani jsou skvělí,“ vzpomíná český rekordman v počtu účastí.
Na tento začátek se těší Petr Vakoč, který jel Tour zatím jen v roce 2016. „V Bretani vždycky rád závodím, je to tam nahoru, dolů, dojezd na nějakém malém kopci. Jsou to etapy, které se mi profilově, i stylem, jak se tam závodí, hodně líbí. A určitě se to bude líbit i Mathiemu (van der Poelovi), takže myslím, že bude náš cíl získat první nebo druhý den žlutý dres, bude k tomu mít dobrou příležitost.“
Vše o Tour de France 2021: etapy, trasa >>
Mont Ventoux hned dvakrát
Když se čtyřnásobný vítěz Tour Chris Froome dozvěděl, že se příští rok pojede v jednom dni hned dvakrát Mont Ventoux, musel se zasmát. Při zmínce tohoto stoupání si asi každý fanoušek vybaví jeho běžeckou vložku poté, kdy ne vlastní vinou narazil do motorky, zlomil při tom rám kola a další v tu chvíli po ruce neměl. Než se k němu nové kolo dostalo, musel kousek běžet, aby neztratil příliš času. To bylo v roce 2016 a vzpomínky na tuto etapu mají i oba Češi. „Kvůli větru jsme vyjeli jen do poloviny kopce, takže je otázka, aby opět nebyla smůla na počasí a opravdu to bylo možné jet takhle dvakrát,“ vypráví Vakoč. Silné poryvy větru na vrcholu hory donutily tehdy organizátory cíl posunout níž. „Cíl byl v polovině kopce. Potom jsme přejížděli vršek autobusem, a to byl teda zážitek. Tam měl vítr snad 100 kilometrů za hodinu a to jsem měl i v autobuse strach, jestli to přejedeme. Pár lidí tam stálo s koly, opírali se o cedule, kolo jim to zvedalo skoro do 90 stupňů, takže vůbec nevím, jak to tam zvládli. A přitom v polovině kopce nebylo vůbec nic cítit, protože to bylo ještě v lese, takže tam nefoukalo. Ale když bude foukat, tak pro mě samozřejmě lépe, že by to museli zkrátit,“ dodal se smíchem.
Zdolat takhle těžké stoupání dvakrát v jednom dni, s tím se budou muset předem vypořádat i zkušení matadoři jako je Kreuziger. „Nedokážu si teď představit, že tam pojedeme z jedné strany na vrchol, sjedeme dolů a potom z druhé zase do cíle. Ale určitě to bude divácky velmi atraktivní etapa, protože kopec má své kouzlo,“ dodává Kreuziger.
Návštěva Andorry
Po pěti letech se peloton vydá opět do malého knížectví mezi Francií a Španělskem. A Vakočovi bude tato etapa hodně blízká. „Co jsem se díval, závod pojede asi kilometr nebo dva od mého domova. Na Andorru to je relativně lehká etapa, ačkoliv je Port d'Envalira nejvyšší bod celého závodu (2408 m. n. m.), tak z této strany není kopec tak hrozný. Často tuhle část, posledních zhruba 90 kilometrů etapy, jezdím, takže to velmi dobře znám. Naopak závěrečný kopec Col de Beixalis je extrémně těžký. Taky jsme ho jeli už v roce 2016, je to hodně prudké a pak technický sjezd do cíle. Ale celkově na andorskou etapu to není tak hrozné.“
Jediné, co rezidenta Andorry mrzí, je, že v případě, že Tour příští rok pojede, nebude moci spát doma. „Bohužel během závodů nemůže člověk spát doma, vždy musíme být na hotelu. V roce 2016 jsme tam byli v hotelu, který byl asi 500 metrů od místa, kde bydlel Dan Martin, a ten říkal, že se těší, jak si dá jednu noc doma, ale neprošlo mu to,“ prozrazuje osmadvacetiletý Čech.
V Pyrenejích víc než v Alpách
V tomto ročníku se odjede víc etap na jihu v Pyrenejích, než na východě v Alpách. Podle českých závodníků je to ale v podstatě jedno. „Alpy i Pyreneje mají své kouzlo a vždy záleží na tom, v jakém rozpoložení tam závodník dorazí a jak se cítí. Těžko říct, které budou náročnější, ale kolikrát víc než Alpy nebo Pyreneje bývá těžší Centrální masiv, který je hodně výživný,“ myslí si Kreuziger. Pro klasikáře Vakoče je pak hlavní horské etapy nějak přejet. „Pro mě všechny kopce, které jsou delší než pět, možná deset minut, jsou už v podstatě stejné, nezáleží na tom, jestli jsou to Alpy nebo Pyreneje. Jde o to, jaká konkrétní stoupání vyberou.“
Opět nechybí Pau
Které město se vám vybaví, když se řekne Tour de France? Většině zcela logicky asi Paříž. Tam se také velmi rád vrací Roman Kreuziger. „Ale s diváky, ne jako letos, kdy to bylo bez nich. Když tam člověk dojede po celé Tour, všechno z něj spadne a atmosféra je tam neuvěřitelná.“ Ovšem některým může naskočit i jiné město, to, které je na opačném konci Francie – Pau. Sem se v příštím roce Stará dáma podívá už po 73.! „Pau jsme zažili několikrát, byli jsme tam i o volném dni. Je to v Pyrenejích, takže k Tour patří. Ať už tam byla časovka, start do těžkých etap nebo dojezdy. Je to něco, co k Tour patří, ale dokážu si Tour představit i bez Pau. Ale je to taková stanice, která nabízí možnosti vyrážet do kopců okolo,“ říká muž, kterému se před sedmi lety povedl na Tour jeho nejlepší výsledek – celkové 5. místo.
Odpočinek v horách
Volné dny se v roce 2021 odehrají pokaždé v horách. Poprvé v alpském Tignes. Že vám to něco říká? „Když se řekne Tignes, vybaví se mi určitě loňská etapa, kdy se nám nepovedlo až tam vyjet, protože bylo extrémní počasí a sesuvy půdy. To je asi jediná vzpomínka, kterou na něj mám, jinak jsem tam nikdy nebyl. Ale vím, že třeba Jumbo-Visma tam mívá soustředění,“ říká Roman Kreuziger.
I podruhé budou cyklisté odpočívat v horách, tentokrát v Andoře. Při většině volných dní, pokud to počasí dovolí, jedou závodníci na kratší vyjížďku. Jaké to ale je, když v okolí nemáte kousek roviny a i při odpočinku je nutné škrábat se do kopce? „Když jsme byli v Andoře v roce 2016, měli jsme to tak, že nám Dan Martin řekl, že to na vyjížďku bude jedna z nejlehčích možností, co se dá jet. Ale bylo to teda pekelně těžký. Za dvě hodiny jsme ujeli asi 50 kilometrů, nastoupáno asi 1500 metrů, tak jsme kroutili hlavou, co to je, pořád jenom do kopce, z kopce,“ vzpomíná Vakoč.
Související články
