Nejdřív trpí a pak si přejí, aby pouze trpěli. Mont Ventoux je jako ňadro africké ženy po deseti dětech. Táhne se odnikud do nikam. Ostatně mnoho cyklistů vyjelo nahoru jen tak tak.
Je to hora strachu a větru, 21 kilometrů totálního nasazení. Dnes se zde rozhodne Tour de France v době, kdy budou mít závodníci v nohách 3274,3 kilometru.
Venteux znamená ve francouzštině vítr. Lehce zkomolenému názvu se říká i „Plešatá hora". Posledních šest kilometrů cyklisté vyjíždí ze závětří cedrového lesa a ze všech stran je udeří nepříjemný živel. Jeho maximální rychlost dosáhla 320 kilometrů v hodině, fouká zde 240 dní v roce.
„Zpočátku je sklon v pohodě, ale když se vyjede na vítr, je to hodně zvláštní. Nepříjemné," říká český cyklista František Raboň, jenž tu v červnu stoupal v rámci podniku Dauphiné Libéré. „Žádný kopec na světě není tak otevřený. Je důležité jet ve skupině, jinak vás to odřízne od ostatních a začnete se trápit."
Mont Ventoux představuje hrozbu pro tělo v každém případě. Tím spíš, když jde o závěrečný kopec letošní Tour. Jezdci sice nemají panickou hrůzu a doufají, že nějak na vrchol dojedou, ale všichni mají v povědomí, že zde před 42 lety zemřel cyklista Tom Simpson, byť se později prokázalo, že organismus zkolaboval kvůli dopingu.
Nikdo si před stoupáním na Ventoux, jehož závěr připomíná měsíční krajinu, nemůže být jistý. „Contador sice má žlutý dres pevně v rukách, ale dokud nebude nahoře, neuvěřím tomu," říká bývalý závodník Jonathan Vaughters.
Na nejtěžší hoře letošního itineráře vyhrávají jen legendy. Marco Pantani, Eddy Merckx či Richard Virenque.
Letos sice stoupání dlouhé 21,1 kilometru s průměrným sklonem 7,6 procenta zřejmě neshodí téměř jistého vítěze Contadora, ale i nejlepší vrchař současnosti může poznat porážku.
Jeho kolega z Astany Lance Armstrong před Tour prohlásil, že chce etapu s cílem na brutálním vrcholku vyhrát, neboť tento skalp mu i přes sedm celkových triumfů ve 37 letech chybí. Porazili ho tu Pantani a Alexandr Vinokurov, hvězdy s dopingovým cejchem. Bratrům Schleckům jde zase o umístění na stupních vítězů. Druhý Andy chce sesadit americkou hvězdu z bronzového stupínku a pomoci k pódiu sourozenci Frankovi.
„Myslím, že Lance už letos ukázal svůj vrchol. Může sice zaútočit, ale v jeho věku už nemá takovou výbušnost v kopcích," tvrdí Rolf Aldag, bývalý německý profesionál a nyní jeden z šéfů stále Columbia HTC.
Sám jel na Ventoux několikrát. „Nejhorší je, že v závěrečném úseku vás od větru neochrání ani zatáčky. Silnice je skoro rovná," myslí si desetinásobný účastník Tour, jenž se přiznal, že v devadesátých letech užíval zakázaný hormon EPO.
Stoupání do nebe potrvá pelotonu přes hodinu. Tím spíš, že je až v závěru třítýdenního martyria.
„Pro mě je důležité, že už jsem jel nahoru dvakrát v kariéře. Vím, do čeho jdu, a dá se to zvládnout bez trvalých následků. Navíc etapa naštěstí není moc dlouhá," je v klidu Frederik Willems, belgický kolega Čecha Romana Kreuzigera z týmu Liquigas.
„Pokud jde o klasifi kaci, můžete ztratit všechno. Ke konci tuhnou nohy každému. Musíme zaručit, aby se naši lídři včetně Romana dostali pod kopec čerství, chránit je před větrem. Já to v grupettu (zadní skupině) nějak vyjedu vždy. Doufám..."