Byl u jeho profesionálních začátků, sledoval úspěšnou kariéru, kterou Petru Vakočovi přerušilo těžké zranění. I proto byl René Andrle, v současnosti šéf týmu Israel Start-Up Nation, trochu překvapený, že po úspěšném a vydřeném návratu Vakoč končí. „Po tom všem, co si prožil, po jeho nehodě a úspěšném návratu, který trval poměrně dlouho, jsem ho viděl motivovaného, vrátil se na úroveň, na které byl předtím,“ píše někdejší reprezentant v komentáři pro deník Sport. Přečtěte si Anderleho ohlédnutí za Vakočovou kariérou.
„Musím přiznat, že oznámení Petra Vakoče o konci kariéry pro mě bylo trošku překvapením. Protože po tom všem, co si prožil, po jeho nehodě a úspěšném návratu, který trval poměrně dlouho, jsem ho viděl motivovaného, vrátil se na úroveň, na které byl předtím. Takže jsem očekával další, řekl bych úspěšnou sezonu. A proto jsem byl malinko překvapený.
Co bych o něm chtěl v první řadě říct, je to, že je to velice inteligentní člověk, který ví a vždycky věděl, co chce. Mluví plynně několika jazyky. I svoji kariéru odstartoval tak, že odešel do Francie do menšího týmu. Pak se dostal k nám do Etixx-iHNed, myslím, že byl i v centru UCI.
Věděl od začátku, co chce a za tím si šel. U nás se v těžké konkurenci prosadil absolutně dokonale. Takže klobouk dolů. Petr je člověk, který vždycky přesně věděl, co chce, takže i teď to má asi výborně naplánované a myslím, že mu jeho plány vyjdou.
Když bych to vzal od začátku, tak byl hodně talentovaný, měl velkou sílu, výbornou výkonnost. Bylo to i vidět. Vyhrál Brabantský šíp (2016), jezdil slušně etapové závody, perfektně pomáhal, zvládal jednorázovky… Prostě za mě to byl takový komplexní závodník.
Byl už od začátku velice inteligentní, chytrý kluk a šel si za svou kariérou. Řekl si, že se prosadí, věděl, že tady u nás by se mu to dařilo hůř, tak šel tou cestou, že se vydal do ciziny.
Já jsem po Petrovi v Etixx-iHNed chtěl, když tam byli závodníci jako Julian Alaphilippe, Florian Sénechal a další, aby je pozoroval a učil se, snažil se v určitých věcech být jako oni. Speciálně jsem mu dával za příklad Floriana. A on to, co viděl, perfektně četl a byl tak zodpovědný a pečlivý ve všech věcech, že to si myslím, že mu přineslo skvělé umístění na mistrovství Evropy, kde skončil tenkrát druhý.
Výborně lidi v týmu poslouchal a výborně se učil. Jakoukoliv radu jsme mu dali, držel se jí. Řekli jsme mu, ať se snaží učit od dobrých závodníků, snaží se jezdit jim co nejblíže, a on to přesně udělal a okamžitě se dostavily úspěchy.
Od začátku se prosazoval a vždycky si to, co chtěl, vybojoval. A to bylo vidět i po jeho zranění. Každý mu říkal, že to nebude nejlepší, a on si stejně za tím šel, udělal pro to maximum. Jezdil doma tak, že měl kolo přivázané ke stropu a šlapal na zádech. Bylo to neskutečné, jak se vrátil. Klobouk dolů.
V Aplecinu, kde závodil poslední dva roky a brali ho tam s tím, že kromě Mathieuho van der Peola by to měl být i on, kdo by měl vyhrávat závody, špatně rozhodně nejezdil. Nějaké dobré výsledky tam měl, ale asi čekali, že bude vyhrávat víc. Ale po tom, co si prožil, bych jeho návrat viděl jako hodně vydařený a kdo ví, jak by to vypadalo v dalších letech. Ale znovu říkám, za mě po takovémhle zranění prostě neskutečné.
Do budoucího života bych mu popřál jen to nejlepší. Ale o Petra se vůbec nebojím, je to velký bojovník a neskutečně inteligentní člověk. Několikrát to ukázal, tak jen ať se mu daří v tom, co si teď dál naplánuje.“
Autor je bývalý český profesionál, momentálně sportovní ředitel týmu Israel Start-Up Nation.
Témata:
cyklistika, sport, René Andrle, Francie, Evropa, Julian Alaphilippe, Petr Vakoč, Izrael, kariéra, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
