Čeští ragbisté se derou z Matrixu. Mohli si vybrat modrou pilulku a zůstat ve starém světě s jasnými hranicemi. Podobně jako filmový hacker Neo si ale zvolili tu červenou a hodlají vklouznout králičí norou do země za zrcadlem. Role Morphea jako průvodce po novém světě se ujal jihoafrický expert Phil Pretorius.
Když v roce 1999 přivedl Tongu na mistrovství světa, psalo se o tom jako o zázraku. Dnes je Tonga pravidelným účastníkem světových šampionátů. Teď je Phil Pretorius v Česku, aby pomohl ze zdejšího ragby udělat profesionální sport. V dubnu se stal sportovním ředitelem svazu a převzal i reprezentaci jako hlavní trenér. „Cílem je rozbít všechny stropy, abychom uviděli nebe,“ říká Pretorius.
Jak si v Česku zvykáte?
„Můj první dojem z Česka je, že Praha je krásné město. Myslím dokonce, že je to jedno z nejkrásnějších míst, kde jsem kdy byl. Je bezpečná. Lidi jsou zprvu trošku odtažití, ale když si s nimi promluvíte, jsou velmi milí.“
A české ragby?
„Mojí první prioritou je zavést tu profesionální strukturu, protože české ragby je amatérské. Mám plán, který se skládá z deseti fází. Zjistil jsem, že Češi se jakýchkoli změn báli. Takže jsem je nejdřív přesvědčil, že z dlouhodobého hlediska z toho budou profi tovat. A už na tom pracujeme.“
Co chystáte?
„Máme nový trenérský tým. Rozbíhá se projekt Dukly, kde mají hráči možnost se profesionálně připravovat. Národní mužstvo se bude k tréninkům scházet každý týden. Dřív tady fungovala jenom reprezentační soustředění jednou za pár měsíců. My budeme trénovat každý týden. Všechno se změní.“
Jak české prostředí reaguje?
„V téhle fázi se na to hráči opravdu těší. Je to něco nového. V minulosti hodně mladých Česko opouštělo, protože liga neměla úroveň, nefungovala tu profesionální struktura. Teď tvoříme místo, kde lidé můžou zůstat. Mladí jsou nadšení. Někteří ze starších hráčů se diví, co s tím profesionalismem máme. Ale věřím, že si na to všichni čaČesko sem zvyknou. Musíme vyhrávat bitvu po bitvě.“
Pomůžou vám v Česku zkušenosti z vašich bývalých angažmá v menších ragbyových zemích, jako jsou Tonga, Srí Lanka či Kajmanské ostrovy?
„Ano. Převzal jsem Tongu a dostal jsem ji na mistrovství světa. A to se určitě stane i tady. Česko bude hrát na mistrovství světa. Bavíme se o roce 2023. V současnosti jsme na dvaatřicátém místě žebříčku, náš plán je dostat se do roku na pětadvacáté místo a do tří let mezi nejlepších dvacet.“
To jsou tedy plány! Věří tomu čeští ragbisté?
„Ne. Já ale použiju všechny své zkušenosti, aby tomu uvěřili. Opravdu věřím, že všechny lidské bytosti jsou schopny úžasných věcí. Nemůžeme říkat: Tohle nejde, tohle nemůžeme dělat. Mým prvním cílem je rozbít všechny stropy, abychom uviděli nebe. Nechme lidi věřit, že to dokážeme. A stane se to.“
Spoléháte na boom, který v posledních letech české ragby prožívá?
„Byl jsem už v hodně klubech a všude jsem viděl obrovský nárůst hráčů mladších šesti, osmi, deseti let. Byl jsem v Petrovicích a tam bylo 140 dětí. A to je v každém klubu. Ale když těmhle dětem bude šestnáct, osmnáct let, tak o ragby ztratí zájem, pokud tu nebude silný seniorský národní tým. Musíme vytvořit silný, profesionální program, podobně jako tomu je v hokeji. Na tom stojí budoucnost českého ragby.“