Lukáš Krpálek: Je to sen, byl to zas starej Krpálek, zářil český šampion | iSport.cz
Martin Hašek
31. srpna 2019 • 17:09

Český šampion juda zářil: Je to sen, byl to zas starej Krpálek!

TOP VIDEA
Rolinek po návratu: Nepřišel jsem někomu brát místo, chci Dynamo zachránit  Rolinek po návratu: Nepřišel jsem někomu brát místo, chci Dynamo zachránit
Kladno - Kometa Brno: Zaťovič přebral kotouč od Plekance, ale na Godlu si nepřišel Kladno - Kometa Brno: Zaťovič přebral kotouč od Plekance, ale na Godlu si nepřišel
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z JAPONSKA | Judista Lukáš Krpálek posouvá sílu své legendy dál a dál. Na mistrovství světa v Tokiu, v posvátné budově Budókan, v boji o zlato v těžké váze porazil domácího borce Hisajošiho Harasawu. Rozhodčí mu sice hod nepřiznali, Japonec ale dostal třikrát trest, tzv. šido. Větší vítězství v judu těžko najde. Snad jen, kdyby tady Krpálek vyhrál i příští rok na olympiádě.



Svého trenéra Petra Lacinu zaskočil rozesmátý Lukáš Krpálek příchodem zezadu. Mixzonou v útrobí Budókanu se rozlehl jeho hlasité: „Chachá! Tak se to sešlo, co?“ halasil zlatý borec. „Ty jsi se zpotil, jo?“ vrátil mu Lacina. „Musel jsem tam něco pustit… Ku…, to je radosti…“

Lukáši, porazit v Tokiu ve finále Japonce, to je jak sen, ne?
„Pro mě to je obrovskej sen. Pro mě byla obrovská motivace získat tady medaili. Přesto, že jsem úplně nepředváděl nejlepší zápasy, chtěl jsem pro to udělat maximum. Možná jsem šel některé zápasy víc takticky, abych neudělal blbost, aby mě to potom nemrzelo. Možná i díky tomu jsem právě vyhrál…“

V Budókanu se psala historie juda, když tady v roce 1964 při první účasti tohoto sportu na olympiádě Nizomec Geesink sebral zlato Japoncům. Vám se podařilo to samé…
„Pro mě to byla obrovská motivace v tom, že to bylo právě tady v Budókanu, kde byly olympijské hry v šedesátém čtvrtém, a kde budou za rok. Myslím, že to byla velká prověrka před olympiádou. Na sto procent jsem si tímhle uzavřel kvalifikaci. Myslím si, že teďkon můžu začít přípravu směrem k olympiádě. Bodově jsem na tom víc než dobře. Obrovská radost, těžko se teď popisuje.“

Jak se vám líbily stupně vítězů, kde stáli všichni borci, které jste na cestě ke zlato porazil? Byli tam stříbrný Harasawa a bronzoví Nizozemec Meier a Korejec Kim…
„Když se tohleto povede, jsou to vždycky nejlepší stupně vítězů. Nestává se to moc často, ale když se to povede, o to víc si toho člověk váží. Bylo to těžké zápasy. Pro mě byl těžký semifinálový zápas s Korejcem, který prý teprve v pondělí oslaví devatenácté narozeniny. Je mladý a to, jak se pere se všemi, je neuvěřitelný…“

Nový mistr světa - Lukáš Krpálek
Nový mistr světa - Lukáš Krpálek

Měl jste v hlavě jarní zápas v Číně, který jste s ním prohrál?
„Udělal jsem velkou chybu v posledních vteřinách. Toho jsem se chtěl vyvarovat. Takže jsem šel zápas trošku takticky, s tím, že ho udělám v prodloužení. To se povedlo. Měl jsem obrovskou radost, protože tenhle soupeř mi popravdě moc nesedí. Je to obrovská krabice, asi nejsilnější ze všech, s kterými jsem se doteď pral. Kupodivu, na to kolik mu je, myslím si, že má v judu obrovskou budoucnost. Jsem na to zvědavý.“

Jak jste prožíval finále s Harasawou?
„Nikdy jsme se spolu nepotkali. Prali jsme se pouze na tréninku na univerzitě Nihon, kde trénuju. Tam jsme se potkávali. Cítil jsem, že šance na vítězství je. S tím jsem do toho šel. Chtěl jsem tam nechat maximum. Chtěl jsem odcházet jako vítěz. Myslím, že zápas mohl být ukončen mnohem dřív, kdyby to nebylo na domácí půdě. Ale rozumím tomu…

Právě… Během finále jste několikrát bezmocně máchal rukama, když rozhodčí nechal soupeře upravovat si kimono a tím mu dopřál čas k oddechu…
„Tak samozřejmě mě to vždycky mrzí. Člověk, když se rozjede na nějaké vlně, tak chce pokračovat. Mně tohle vždycky hrozně rozhodí, když to nějakým způsobem přeruší, ať už tím upravováním, nebo odejde se ošetřovat za doktorem.“

Mělo na zápas vliv, když Harasawa na chvíli zmizel s tatami kvůli ošetření prstu na ruce?
„Toho jsem se hrozně bál. Když odešel a přišel zpátky, tak na mě vletěl, jako by šel od začátku. To pro mě určitě nebylo dobře. Ale snažil jsem se vždycky zkoncentrovat na to, abych se vrátil zpátky. Musel jsem do posledn chvíle bojovat. Když rozhodčí ukazoval, že dává trest Japonci, tak to byl krásný pocit. Byl to jeden z nejkrásnějších pocitů v mé kariéře, hned po té olympijské.“

Po úvodních kolech jste se svěřil, že se vám nedaří do boje pustit všechny své síly. Změnilo se to v boji o medaile?
„Já musím říct, že tohleto mě doprovázelo od začátku. Od prvního zápasu, kdy jsem se pral v postoji, jsem nedokázal vypustit, co ve mně je. A to mě hrozně mrzelo. Ano, vyhrál jsem ty zápasy, většinu těch zápasů na zemi. Když jsem byl v postoji,tak jsem byl zbytečně napomínaný za pasivitu, zbytečně jsem dělal chyby. Myslím, že jsem to prošťouchl až s tím Korejcem. Tam jsem do toho vletěl na sto procent, tam už jsem to vypustil. Od té doby to byl ten starej Krpálek.“

 
Články odjinud


Články odjinud