Ondrův problém na bekhendu: Skoro jsem se pustil. Na OH musí přes bolest

Ve skalách je zvyklý řešit problémy a jeden mu vytanul i v cestě za medailí z Her v Paříži. Sportovní lezec Adam Ondra na posledním závodě v Chamonix ve stěně znovu ucítil bolest v rameni, které ho trápilo před několika týdny na rozhodující olympijské kvalifikaci. Věří, že i se specifickým zraněním má šanci bojovat v Paříži s nejlepšími. „Je to pozice, které se v lezecké hantýrce říká bekhend,“ vysvětluje.
Náročnou nominaci Adam Ondra zvládnul, hledáním správné rovnováhy v olympijské kombinaci lezení na obtížnost a v boulderingu mu ale ještě komplikuje bolest v rameni. „Musím se připravit, aby fugovalo,“ líčí Ondra.
Jak vážné jsou vaše problémy s ramenem?
„Je to specifické zranění, v devětadevadesáti procentech lezení mě nelimituje, pak přijde krok. Někdy to čekám, někdy to nečekám… V Chamonix bylo rameno po měsíční anabázi po kvalifikačním turnaji v Budapešti skoro stoprocentní.“
Přesto jste v něm zase ucítil bolest…
„Velmi mě překvapilo, skoro jsem se pustil. Po závodě trochu zatuhlo. Musím se připravit, že i v Pažíři s nějakým takovým krokem můžu počítat. Musíme na tom fyzioterapeuticky zapracovat, aby rameno fungovalo i v agresivnějších pozicích.“
Jak vás zranění omezuje?
„Vůbec o tom nevím, jenom v určitých pozicích je tam ten sval nebo nějaký úpon rotátorové manžety přetížený. Dostávám se do toho vlastně jenom ve velmi specifických pozicích. Je to pozice, které se v lezecké hantýrce říká bekhend. My jsme to okopírovali od tenisu, ve všech ostatních jazycích používají jiný termín. Záleží, jestli je rameno ve správné zablokované pozici, anebo jde do vnitřní rotace. A když jde do vnitřní rotace, tak to může potom zabolet. Takže se snažíme pracovat, abych to nebolelo.“
Je bolavé místo citlivější v boulderingu, který obsahuje dynamické skoky?
„Určitě je daleko vyšší riziko na boulderech, protože tam se občas staví vyloženě velmi agresivní pohyby na ramena. Ale v lezení na obtížnost může být krok, který není nějak agresivní, ale v té extrémní únavě někde nahoře už z té dobré pozice povolí. V posledních týdnech se stává, že to trošku zabolí, trošku mě to zakřečuje a cítím to další den. Tak to bylo i vlastně teď v Chamonix. Finálová cesta se mi nelezla dobře, protože jsem měl samozřejmě v hlavě Paříž, jestli mám pokračovat, abych si to nepokazil dál. Takže jsem zbytek lezl s velkým vědomím, jestli moje je moje rameno v pořádku, a jestli bolí, nebo ne.“
Na olympiádě už se nebudete mít na co šetřit, takže tam budete bojovat i přes bolest?
„Tam je problém, že v určitých pozicích bych chtěl jít přes bolest, ale jsou tam zároveň receptory, které asi tělo chrání před větším zraněním. A mně ta ruka vypne a jsem na zemi. Takže i na tohle se teďka v posledních týdnech musím fakt zaměřit. Abych u nějakého kroku, který může být problematický, věděl, jestli se tam natočit třeba o milimetry jinak tam nebo tam, aby to rameno ještě stíhalo.“
Co vás do odjezdu na Hry čeká?
„Teď pojedu na týdenní soustředění do Innsbrucku, kde jsou připravené cesty, velmi podobné těm závodním. Budeme tam mít i simulační závod s ostatními. Ale potom mám skvělé tréninkové podmínky doma. Mám velké štěstí, že stavěčský tým, který mám v Česku, je fakt skvělý. Hodně jsem se toho v posledním půl roce naučil. Dokáží se vcítit do role a postavit něco velmi podobného, co by mohlo být na olympiádě.“
ADAM ONDRA NA OH
Kvalifikace – bouldering: pondělí 5. srpna
Kvalifikace – lezení na obtížnost: středa 7. srpna
Finále: Pátek 9. srpna
OLYMPIJSKÁ KOMBINACE
Skládá se z boulderingu a lezení na obtížnost. V každé disciplíně můžou závodníci získat maximálně 100 bodů. V boulderingu je čekají čtyři bouldery, každý top má cenu 25 bodů. Za nižší zónu získají 5 bodů, za vyšší zónu 10 bodů, za každý neúspěšný pokus se odečítá 0,1 bodu. V lezení na obtížnost má top cenu 100 bodů, které se načítají v posledních 40 krocích. Posledních 10 kroků je odstupňováno čtyřmi body, předchozích deset třemi body, dalších deset dvě body a nejnižších deset jedním bodem.