Češi na florbalovém MS obhajují bronz. Ambice jsou vysoké, hlásí kouč Berka
Naposledy z toho byl bronz. I teď jsou na stole jasné medailové ambice. Možná i ty nejvyšší, i když o nich nahlas nikdo nemluví. Florbalová reprezentace každopádně do mistrovství světa, které startuje už zítra ve Švýcarsku, vstupuje s maximálním nažhavením. „Tým je ambiciózní, s velkým potenciálem,“ hlásí kouč Jaroslav Berka, který předtím byl v roli asistenta i hlavního trenéra u dvou juniorských titulů v letech 2019 a 2021. Zafunguje i teď jeho kouzlo?
Šampionát startuje už v sobotu 5. listopadu. Netradičně dřív. Důvod?
Mistrovství se obvykle koná v prosinci, jenže tentokrát organizátoři logicky nechtěli, aby se pozornost tříštila, protože se v tu dobu bude hrát fotbalový šampionát. Takže medailové boje v Curychu (13. listopadu) proběhnou ještě dřív, než vypukne obří globální sportovní svátek v exotickém Kataru v čele s Messim a Ronaldem.
A Češi příští víkend chtějí hrát v moderní hale v Curychu hlavní roli. Žádný komparz.
„Jestli máme sen vyhrát? Kdo by ho neměl? Ale jsme pokorní, nechceme tady vyhlašovat přehnané cíle. Uvidíme, co naše práce přinese. Každopádně ambice nám nechybí,“ říká útočník Matěj Havlas, člen elitní formace.
Představitel mladé krve, která teď reprezentaci táhne. Ve dvaceti letech na něj mužstvo spoléhá. Dvakrát slavil juniorské zlato, takže dobře ví, že když člověk chce, tahle mistrovská meta nemusí být utopií ani u seniorů. „Celkově jsme za poslední půlrok odvedli obrovský kus práce. My hráči i celý realizační tým. To se jen tak nevidí,“ říká hvězda střešovického Tatranu.
U obou juniorských titulů byl současný trenér Berka. Poprvé jako asistent, podruhé už jako hlavní kouč. Uznávaný expert nahradil po minulém šampionátu Fina Petri Kettunena, jenž svou misi u českého florbalu zakončil bronzem.
Pod novým trenérem získali Češi v červenci bronz na Světových hrách v americkém Birminghamu a výkonnostní vzestup chtějí potvrdit i ve Švýcarsku. Berka sází na moderní trendy. Na široký realizační tým, testování hráčů, skills tréninky, na práci s mentálním koučem. Na florbalisty má vysoké nároky. Jeho práce (zatím) přináší úspěchy.
Teď jde o to, aby se to potvrdilo i na té nejsledovanější a nejprestižnější akci roku. „Z toho, co všechno jsme odmakali, mám opravdu dobrý pocit,“ říká kapitán Ondřej Němeček, klíčový obránce a opora střešovického Tatranu.
Berka dostal velkou důvěru, podepsal se svazem pětiletou smlouvu. Neskrývá velké ambice. U reprezentace rozpohyboval dlouhodobý proces a netají se tím, že by národní tým během té doby rád dovedl na vrchol. Cílem je tedy zlato. Ovšem to neznamená, že to musí vyjít už letos…
„Jde o dlouhodobou koncepční práci. Mistrovství ukáže, v jaké fázi budování jsme,“ říká k tomu ambiciózní trenér.
V mužstvu je spousta mladých hráčů, kteří postupně přebírají role lídrů. Ovšem nechybí ani ostřílení veteráni a matadoři. Přesně jako někdejší kapitán Matěj Jendrišák, jenž se chystá na šesté mistrovství světa.
Šest bodů, tři góly a tři asistence mu chybějí k tomu, aby vyrovnal historický rekord florbalové reprezentace Radima Cepka. Ovšem 33letý útočník už nebude patřit mezi hlavní ofenzivní lídry. Jendrišák odmítal hrát pod finským koučem Kettunenem a po nástupu Berky už má jinou roli. Bude hrát ve třetí formaci, jeho pozice je především mentorská.
„Ve chvíli, kdy jsem tady nebyl tři roky, je moje pozice jiná. Už jen z toho mimozápasového hlediska. Samozřejmě nemládnu a nastavení bylo od první chvíle jasné. Věděli, na kom chtějí postavit první dvě lajny,“ reaguje Jendrišák. „Bylo na mně, jestli tu roli přijmu, nebo nepřijmu. Já jsem motivaci a ambici zahrát si za nároďák měl, tak jsem to přijal.“
V podobné pozici je i Tom Ondrušek, jehož rovněž čeká šesté mistrovství. Na tom posledním, bronzovém, byl kapitánem.
Medaile je jasným cílem i tentokrát. Startuje se už v sobotu 5. listopadu zápasem proti nevyzpytatelným Lotyšům (od 13.30 hodin, ČT Sport).
