Futsalová Slavie má mezi třemi tyčemi velký klenot. Málokterý brankář předvádí v sedmnácti letech takové výkony jako Jan Žežulka. Po zranění slovenské jedničky Marka Karpiaka naskočil do pražského derby, ve kterém předvedl, že se s ním musí do budoucna počítat.
Slavia má aktuálně dvě prohry a dvě výhry. Jde o nepovedený vstup do sezony?
„Neřekl bych, že jde o nepovedený vstup do sezony, každopádně jsme si určitě představovali, že budeme mít na kontě více bodů. Nezbývá než jen makat a výhry, posléze body, se určitě dostaví.“
Vám je 17 let a hned jste dostal důvěru v základní sestavě v derby pražských „S“. Kdy jste se o svém dozvěděl, že naskočíte?
„Nejdříve mě na to připravil pan Kolman (prezident klubu), který mi volal ve středu a připravoval mě na to, že budu chytat. A pak mi to řekl sám trenér před zápasem v den utkání.“
Samotný zápas vám osobně hodně vyšel. Je to velká motivace do další práce?
„Jsem rád, že jsem mohl opět chytat mezi muži, jsem rád za každou šanci. Samozřejmě, že je to obrovská motivace, jako každý brankář chci chytat. A taky beru fakt, že jsem stále mladý, ale už jen tyhle šance, které dostávám, mě ženou právě ještě do větší práce.“
Jako jednička Slavie je letos Marek Karpiak. Jak spolu spolupracujete? Jste spíše kamarádi nebo rivalové?
„Tak před sezonou jsem se trošku bál, jak spolu budeme spolupracovat, ale musím říct, že Marek je hrozně fajn kluk a jak na tréninku, či v zápase, se mi s ním spolupracuje velmi dobře. Takže bych volil, že jsme kamarádi.“ (smích)
Máte ambice už v této sezoně zabojovat o post jedničky?
„Samozřejmě, že chytat chci, ale stále mám na prvním místě školu. Každopádně, když dostanu příležitost, že se dostanu do brány, tak ji určitě využiji a budu se snažit předvést svůj nejlepší výkon.“
Trenér Ivan Božovič je prý hodně přísný. Platí to i pro brankáře?
„Ano, trenér je přísnější, hodně si zakládá na kázni hráčů a myslím si, že je to v pořádku. Řekl bych, že trenér má na všechny stejné měřítko, nedělá rozdíly.“
Nyní jste posílili o Radima Zárubu. Může Slavia zase pomýšlet na finále, jako před dvěma lety?
„Radim je fantastický hráč a všichni jsme rádi, že se k nám vrátil. Myslím si, že určitě na finále myslet můžeme a musíme, ale je potřeba stále makat, odstraňovat nedostatky z naší hry a zároveň ji stále zlepšovat.“
Jak zvládáte skloubit tréninky se školou? Jste na každém?
„Ve škole mám sníženou absenci a mám povoleno od školy chodit na jeden až dva ranní tréninky týdně podle momentální klasifikace. Zatím to zvládám dobře, občas vyplave nějaká špatná známka, ale snažím si ji hned opravit. (smích) Jinak nechodím úterky, kvůli předmětům ve škole, nemůžu si dovolit na ně chybět. Ale snažím se na ranních být, co nejvíc to jde. A na večerních jsem vždy.“
Věnujete se kromě futsalu i jiným sportům, třeba fotbalu?
„Ano, chytám za FC Tempo Praha. S dorostem hrajeme dorosteneckou divizi a momentálně jsme druzí. A když je čas, tak chodím rád na tenis nebo si jdu kopnout s kamarády hanspaulku.“
Co považujete za svou slabou a silnou stránku?
„Za slabou stránku určitě považuji rozehrávku, kterou můžu dost často zrychlit nebo jsem občas příliš zbrklý, ale soustavně na tom pracuji. A za svou silnější stránku považuji určitě reflex po mamce, která chytala házenou.“ (smích)
