Dakarský matador zachraňoval jezdce: Tolik nehod jsem v životě neviděl
V dvaapadesáti je dakarskou legendou, přezdívá se mu Desert Master. Letošní pouštní rallye absolvoval Tomáš Tomeček jako řidič rychlé asistence, která zachraňuje soutěžící, když se ocitnou v problémech. A zažil extrém. „Musím říct, že tolik převrácených kamionů jsem za život neviděl,“ kroutí hlavou Tomeček.
Na Dakaru jezdí od roku 1995. S Tatrou poznal Afriku, Jižní Ameriku i Saúdskou Arábii, zkusil i další pouštní maratony. Takový Dakar, jako byl ten letošní, ale za téměř třicetiletou kariéru nepamatuje.
„Bylo to fakt husté. Pustá končina je opravdu pustá. Jsou tam jenom duny a soliska. Je to hezký řidičský zážitek,“ popisuje Tomeček.
Na trati zapadala auta i kamiony. V písku zůstaly viset i obě ostatní rychlé asistence South Racingu. Tomeček vytahoval kolegy a stejně jako v dalších etapách až do konce Dakaru pomáhal i parťákům z těžké vozby ostatních týmů. S plně naloženou stoprocentně mechanickou Tatrou.
„Podle aktualizované mapy jsme viděli, že v maratonském bivaku není ani jeden náš kamion. Stejně jako mnoho ostatních byli různě rozesetí v dunách. Zasekl se tam i Tomáš,“ vzpomíná Elisabetta Caracciolová, asistentka manažerky logistiky South Racingu.
„Můj šéf Scott Abraham prohlásil, že nemá obavy, protože Tomáš je bojovník. Že si je jistý, že do bivaku dorazí ještě ten večer. A bylo to tak. V noci opravdu přijel a díly přivezl. Všichni víme, že je to náš hrdina.“
Tomečkovi se přezdívá Desert Master. Jeho zkušenosti a schopnosti manévrovat v těžkém terénu jsou vyhlášené. Vždy dokáže najít tu správnou cestu, přitom se k autu chová ohleduplně a umí pošetřit techniku.
Za celý letošní Dakar měl defekt až v předposlední etapě. Díky průběžnému dohušťování dokázal dojet do 500 kilometrů vzdáleného bivaku, a teprve tam pneumatiku vyměnil. Také proto dokončil další Dakar. Do svých statistik rychlé asistence si tentokrát zapsal celkové 22. místo.
Zásahy na trati nikdy nepočítal. Jako účastník závodu je Tomeček považuje za samozřejmost, za projev dakarského ducha. V posledních třech letech Rallye Dakar se pro něj pomáhat stalo i prací, byť ne všechny zásahy by musel, nebo možná měl, dělat. Od roku 2021 jezdí na v barvách mezinárodního týmu South Racing.
„Jedeme v soutěži, ale nezávodíme. Nejsme závodníci. Naše tatra je teď přepravní služba. Přepravujeme náhradní díly malým buginám typu Can-Am. A samozřejmě také nářadí. V kabině jsme byli tři. Kromě mě a navigátora, kterým byl Ard Munster z Nizozemska, seděl uprostřed ještě Niko. A toho jsme také přepravovali,“ směje se Tomeček.
Niko je Niccolo Funaioli, italský mechanik South Racingu. S Tomečkem jel podruhé. Letos měl, spolu se dvěma kolegy mechaniky z dalších rychlých asistencí, na starosti 26 klientů.
„Probíhá to tak, že dojedeme Can-Am, a já vypnu motor, ať zchladne,“ přibližuje Tomeček obvyklý průběh. „Niko vyskočí a podívá se, co se děje. Pak vezme něco z náhradních dílů a opraví to. Někdy za hodinu, za dvě. A jedeme dál.“
Tatra 815, postavená v roce 2005, už sama o sobě váží přes deset tun. Je to původně valník s korbou. Tu v South Racingu dokáží naložit až po strop pneumatikami, poloosami a spoustou dalších dílů, které se na jejich strojích nejčastěji porouchají. A s tímhle nákladem vážícím 1250 kilogramů se Tomeček šplhá po stejné trase jako závodníci. Od startu až do cíle.
Oranžová Tatra samozřejmě jinak běžně závodí. Loni v říjnu s ní Tomáš Tomeček, mimochodem sám v kabině, zvítězil na dálkové rally Africa Eco Race, která kopíruje původní africkou trasu do senegalského Dakaru. Tam jezdí od roku 2011 a mezi kamiony vyhrál už počtvrté.
Dál může pomýšlet na splnění svého smělého plánu absolvování třech dálkových pouštních rallye během pouhých šesti měsíců. Po říjnovém vítězství na Africa Eco Race a lednovém dokončení Rallye Dakar se chystá na patnáctý ročník Africa Eco Race. Ten startuje brzy, už 12. března.
