Rossi chce osmý titul

Motocyklová megastar však stále vyhrává a když hovoří, slova jsou plná emoci.

Nakřáplým hlasem a angličtinou, která má i po takové době daleko k dokonalosti, v exkluzivním rozhovoru pro deník Sport fenomenální Ital vypráví o svém životě v motocyklovém světě, v němž se neustále vše mění. Jen on ne. Pořád je nejlepší.

Je to dvanáct let, co jste přišel do motocyklového mistrovství světa, a tady v Brně jste poprvé vyhrál. Vzpomínáte si?
"Úplně na všechno! Byl to krásný závod a poslední kolo bylo dokonalé. S Martinezem jsme se pořád předjížděli. Když byl přede mnou, zuřil jsem. Chtěl jsem vyhrát, strašně moc. A pak... Bylo to úžasné, fantastické, skvělý pocit. Není možné zapomenout. Ale nejkrásnější na tom všem je, že jsem po dvanácti letech do motorky pořád stejně zamilovaný. Až po uši! A do Brna jezdím pořád rád."

Mimochodem, v Brně se upekl váš přestup k týmu Yamaha.
"To je pravda, v roce 2003. Sice jsme tady nepodepsali smlouvu, ale proběhlo tady důležité setkání. V noci, potají v paddocku. S Davidem Briviem jsme se domlouvali pod stolem, aby nás nikdo neodhalil. Byli jsme jako malý kluci."

Dvanáct let je dlouhá doba. Změnil jste se?
"Ani ne. I když, samozřejmě, každý se nějak změní. V roce 1996 mi bylo sedmnáct. Teď mám jednodušší život, víc se bavím, necítím tlak, nemám problémy. Ale jinak jsem stejný. Vyrostl jsem, můžu dělat spoustu věci, o kterých by se mi dřív ani nesnilo. Jsem šťastný člověk."

Změnil byste něco?
"Vůbec nic. Ovšem pár věcí se dalo udělat jinak. Třeba už bych nespadl v roce 2006 ve Valencii a měl bych osm titulů mistra světa a ne sedm. I když vyhrál jsem už tolikrát, že musím být šťastný."

Napadlo vás tehdy, že budete v šampionátu i za dvanáct let?
"Doufal jsem! Byl jsem mladý kluk a říkal jsem si, že můžu jezdit dlouho. Ale nikdy bych nevěřil, že bych mohl mít takové výsledky."

Co vás po té době donutí k tomu, že ráno vstanete a jdete závodit?
"Jsem šťastný, tohle je můj život! Ani nevím, jestli jsem před dvanácti lety toužil vyhrávat tolik jako teď. Baví mě to, co dělám. Skvěle závodím, jsem rychlý a nemám problém se soustředit."

Máte se ještě v čem zlepšovat?
"Je toho moc, co může být ještě lepší. Mám mladší a silnější soupeře než dřív. Třeba jsem musel změnit styl, jakým závodím, protože máme jiné motorky. A na té současné můžu být ještě lepší."

Máte sedm titulů. Přijde i osmý?
"To je můj cíl. Vedu mistrovství světa, mám spoustu bodů a myslím, že tenhle tým na to má. Jenže do konce je ještě sedm závodů. Je to daleké cesta. Jsem rád, že teď můžu srovnávat s minulým rokem. Měl jsem problémy, byl jsem pomalý, ani jsem se nesoustředil tolik jako teď. Nejezdilo se mi na závody dobře."

Bylo těžké se na to nevykašlat?
"Poslední dva roky byly hrozné, hlavně ten loňský. Nemohl jsem vyhrávat. Kolikrát jsem si říkal, jestli to má vůbec smysl. Loni jsem měl i nějaké soukromé problémy a to mě brzdilo. Ale teď mě zase závody baví."

Máte za sebou dovolenou. Potřebujete ji delší a delší, jak stárnete?
"Tři týdny mi stačí, ještě nejsem důchodce. Ale osmnáct závodů je na jeden rok moc. Snad jich už nebude víc."

Jak vypadala vaše dovolená?
"Po posledním závodě v Americe jsem byl na Ibize, celý týden jsem se flákal na pláži. Nebylo tam moc lidí, měl jsem kolem sebe kamarády a občas jsme relaxovali až do brzkých ranních hodin. Pak jsem byl v Itálii. Žiju na skvělém místě, hned u moře."

Hrajete třeba na pláží beachvolejbal?
"Já miluju zimní sporty, třeba snowboard. Když jsem na pláži, tak jenom ležím."

Mluvil jste o mladších soupeřích. Je vyhrávání těžší než dřív?
"Hlavně to je jiné. Kvůli motorkám, které se změnily, kvůli pneumatikám, stroje máme nacpané elektronikou. Náš sport se změnil. A když musím závodit s chlapci, kterým je dvacet, je to těžší. Rychleji se učí, zvyknou si na cokoliv. V kariéře jsem měl spoustu silných soupeřů, to se nezměnilo."

Možná je nevýhoda v tom, že všichni znají vaše triky.
"Možná jo. Ale víte co, já nemám žádné tajemné triky. Vlastně znám jenom jediný. Prostě jedu rychleji než ostatní a nečekám na ně."

Loris Capirossi překoná rekord v počtu absolvovaných závodů. Překonáte jej?
"Nevím. Mám před sebou další dva roky a pak se rozhodnu. Ale není to rekord, který bych chtěl mít. Pro mě je důležitější překonat Agostiniho v počtu vítězství."

Teď jejich máte 92, on má 122.
"Na chvíli mě to ještě zaměstná. Ale pěkné bude udělat i stovku a třeba se mi to podaří příští rok zase tady v Brně. Na Agostiniho mi chybí tři vítězství a překonám jej aspoň v počtu vítězství v královské třídě. A pak ještě ten zbytek."

Zajímají vás taková čísla?
"Trošku. Ale hlavní cíl je samozřejmě osmý titul."

Tak si vás vyzkouším. Počet vítězství znáte, titulů taky, ale kolikrát jste byl na stupních vítězů?
"To nevím. Já počítám jenom vítězství!"