Staněk o začátcích v motokárách, ambicích i super formě: Není to náhoda. Sen o F1 nevzdám
V Rakousku a Velké Británii bral třetí místo ze sprintu, hlavní závod v Belgii si podmanil i díky dvěma dodatečným diskvalifikacím soupeřů a o týden později dojel na maďarském Hungaroringu druhý. Pilot Roman Staněk zažívá ve formuli 2 vskutku báječné období. Teď si dává zasloužený odpočinek, příště totiž pojede až zkraje září. „Po čtyřech závodech a náročném cestování jsem si dal dva týdny pauzu, protože si myslím, že tělo si ji zaslouží,“ má jasno jednadvacetiletý jezdec.
Ve formuli 2 kroutí Roman Staněk svou třetí sezonu. První dvě strávil v týmu Trident, odkud krátce před koncem kalendářního roku 2024 zamířil do britské Invicty. V ní nahradil Gabriela Bortoleta, který podepsal ve formuli 1 se Sauberem. „Gabriel mě hodně překvapil, protože má daleko horší auto než Hadjar. Všichni to ví, ale on přesto často dojíždí na bodech. Tohle jen ukazuje, jak vysoký je level ve formuli 2,“ popisuje pro deník Sport a web iSport osmý muž celkového pořadí F2.
Byť vás postihly horečky, naposledy jste v Maďarsku vyhrál kvalifikaci a v hlavním závodě jste skončil druhý. Už se po zdravotních problémech cítíte lépe?
„Ano, ale popravdě vůbec nevím, co mi bylo. Pak jsem byl i na preventivní prohlídce u doktora, který mi bral krev. Řekl mi, že nějaké chřipky prostě řádí po celém světě. Ve čtvrtek před závodem jsem jel na kole a ono to bývá tak, že když děláte jakýkoliv sport, tělo se vždycky oslabí. Potom jsem ještě šel na týmovou večeři, takže je možné, že jsem na ní něco chytil. Tělo se tomu prostě neubránilo. Nakonec jsem to však dal a měl jsem z toho zážitek na celý život. Po závodě v Maďarsku jsem na tři dny úplně vypnul. Ve finále mi to ukázalo, že i když mám horečky, můžu se spolehnout sám na sebe. Mohl jsem se opřít o své sebevědomí, i proto jsem to zvládl.“
Zážitek na celý život muselo být i nedávné vítězství v Belgii, mám pravdu?
„Výsledek se podařil, což je vlastně to jediné, co je u každého sportovce důležité. O ničem jiném než o výsledcích to není. Já si ale závody hlavně užívám. Závodění miluju už od doby, kdy jsem ve svých osmi letech začal na motorce a motokárách. Přiznávám, že i tam byly těžké chvíle a pády na hubu. Nebudu kecat, v pubertě jsem s tím chtěl několikrát seknout.“
