Zase bez medaile. Vypadá to, že olympijské hry jsou pro kanoistu Martina Fuksu prokleté. Dvojnásobný mistr světa a desetinásobný evropský šampion se do Londýna těsně nedostal a po Riu i z Tokia odjíždí bez výšlapu na stupně vítězů, po nichž tak touží. Tvrdá příprava i zkušenosti, jako by to bylo v klíčových okamžicích málo.
Dře, nic nevypustí. Přípravu vždy precizně naplánuje. A pak také splní. Jenže výsledkem jsou prázdné ruce, olympijské placky drží jiní. „Dávám do toho všechno, ti další kluci taky. Někdo musí být první a někdo pátej. Já jsem pátej, nejsem tak dobrej,“ tvrdí Martin Fuksa. Zdá se, že taková je situace, jak by řekl Jules Winnfield z Pulp Ficiton. Ale proč?
Čtyři lepší kanoisté
Fuksovy výroky především popisují fakt. V závodě, na který se dlouhých pět let chystal, dojel pátý, čili v cíli byli prostě čtyři borci lepší. Mezi nimi velký favorit Isaquias Queiroz z Brazílie. „Čekal jsem, že bude skvělý a tenhle závod vyhraje,“ líčil Fuksa. Za ním se ovšem vyloupli tři další soupeři, stříbrný Číňan Liou Chao, po návratu z dopingového trestu bronzový Moldavan Sergej Tarnovschi a čtvrtý Francouz Adrien Bart. „Na všechny ostatní jsem stopro měl,“ připouští český kanoista. Nabízí se tedy další otázka: proč s nimi prohrál?
Ztráta na startu
V semifinále útočil zezadu a taktika vyšla. Povedeným závěrem postoupil a ještě měl pocit ušetřené síly. „Teď jsem chtěl jet trochu rychleji, abych s nimi byl víc v kontaktu. To se mi trochu povedlo,“ líčil Fuksa po finále. Přesto nebyl start ideální. Po 250 metrech jel až sedmý, celou loď za vedoucím Němcem Scheibnerem, na něhož ztrácel 2,34 sekundy. Přitom nejel vyloženě špatně, držel se natrénovaného tempa. Jenže soupeři vypálili rychleji. „Dvě stě padesátky máme naučené, tempo držel dobré. Nad startem se ale budeme muset zamyslet, abychom tolik nemuseli dohánět,“ reagoval Petr Fuksa starší, trenér a závodníkův otec.
Vítr do tváře
Není pravda, že štěstí ve sportu nehraje roli. Kanoisté potřebují přízeň větru, každý pádluje jinak a každému sedí něco jiného. Fuksa potřebuje ideálně vítr zprava a do zad. Ve finále však foukal protivítr. Těsně před závodem se přitom nad zátokou Sea Forest Waterway přehnala bouřka. „Když přišla, tak to bylo super. Doufal jsem, že přestane foukat. Což se na chvíli podařilo, ale nestihli jsme závod odjet. A už zase foukalo proti,“ vyprávěl Fuksa. „S tím jsem byl ale smířený a nechalo mě to klidným. Soustředil jsem se jen na sebe.“
Finálová hlava
Stres olympijského finále je unikátní zážitek. Na minulé olympiádě v Riu se s ním Fuksa nevyrovnal. Na závod nebyl mentálně připravený, nechal se rozhodit vedlejšími okolnostmi. „V Riu mě to mrzelo hrozně moc. Co jsem předvedl ve finále, bylo strašný. Nedokázal jsem se soustředit na sebe, řešil jsem okolní vlivy. To bylo špatně,“ přiznal Fuksa. „Tady jsem to dokázal, nikam jsem se nekoukal mimo, záběr za záběrem k cíli. Byl to určitě vyzrálejší výkon. Klidně bych to zajel ještě jednou a už bych věděl, co udělat lépe.“ V čem byl tedy další problém?
Slabý finiš
Taktika rozvážnějšího startu má smysl, pokud borec zapne v závěrečných fázích. Fuksa se ale za celý závod nedostal do pozice, z níž by mohl provést medailový útok. V polovině byl šestý a 250 metrů před cílem ztrácel na bronzovou loď skoro 3 sekundy. „Kdybych trochu víc Moldavce sjížděl, dalo by mi to do finiše větší sílu, abych vymáčkl těch deset procent navíc. Takhle to bylo jenom na sto,“ komentoval smutně. „V semifinále jsem soupeře dojížděl, takže mi to dalo pocit sto deseti procent, měl jsem hroznou sílu. Tady to nepřišlo. Měl jsem na to dát mohutnější finiš.“
Co s tím
Jules Winnfield s tváří Samuela L. Jacksona by nad takovouhle situací pronesl: „Já to takhle nechci.“ A je jasné, že sám závodník i celý rodinný tým nejsou s olympiádou ještě vyrovnaní. První na řadě bude zřejmě práce na lepším startu. „Trošičku změníme trénink,“ naznačuje Fuksův dědeček Josef, další jeho trenér. „Vysvětlíme mu, co je potřeba, aby to dostal do hlavy. Vždycky jsme byli spíš dvoustovkaři a pětistovkaři, takže to umíme.“ Nejsilnější Fuksovou disciplínou je pětistovka, na níž má drtivou většinu titulů. „Půjdeme víc do rychlosti. Ke startům mu to určitě může pomoct,“ říká Petr Fuksa.
Související články
Související články
