Plíšková: Jsem ráda, že jsem si to zažila. Ale asi to není úplně pro mě
PŘÍMO Z TOKIA | Olympijský singl je v Tokiu k mání. Karolína Plíšková ovšem nebude tou, která po šanci hrábne. Bojovné naladění po finálové misi ve Wimbledonu i klidném začátku Her se rozplynulo během krutých 75 minut beznadějného mače s rozjetou Italkou Camilou Giorgiovou (4:6, 2:6), následně pak skončila i v deblu. Zdá se, že její vztah k olympiádě nedostane romantické kontury.
Jak olympijské hry hodnotíte?
(směje se) „Teď je brzo na celkové hodnocení. Je tady pár věcí, které mohly být lepší. Ať už ode mě jako od hráčky, nebo věci okolo. Myslím, že je naprosto šílený program. To neříkám, že jsem prohrála. Jenže abych hrála pořád dva zápasy, mi přijde naprosto šílený. Kdyby to byl ještě malý turnaj, který nikoho nezajímá. Tady ale každá síla rozhoduje. A myslím tím pro všechny, nejenom pro mě. Když chce někdo v tomhle hrát debla a někdo chce třeba hrát ještě mix.... To se nedá vůbec zvládat. Podmínky jsou těžké. Jsem docela překvapená, jak strašně to ženou.“
A sportovně?
„Odehrála jsem dva dobré zápasy, jeden horší. Zvládla jsem dva debly, takže dobrý… Jsem ráda, že jsem si to tady zkusila, zažila. Ovšem asi to není nic úplně pro mě…“
Takže se vaše sžívání s olympiádou už definitivně překlopilo na jednu stranu?
„Ne, to ne, nepřeklopilo, je to stejné… Možná, kdybych tady měla svého trenéra a servis, na který jsem zvyklá, bylo by to lepší. Je nás tady hodně, zápasů hodně, fakt náročné. Nejenom pro nás, pro hráčky, ale i pro zbytek týmu. Těžko říct. Dokázala bych zahrát líp za jiných podmínek. Ale takhle to je.“
Co říct k singlovému loučení s Italkou Giorgiovou?
„Povrch je strašně rychlý, neměla jsem se kde chytit. I když, samozřejmě, nehrála jsem vůbec nějak dobře. Nepřišlo mi, že bych úplně špatně servírovala. Možná jsem měla pomalé reakce, to jsem, popravdě, měla už v minulém zápase. Kdybych byla trošičku líp na nohou a svěžejší, asi by to vypadalo líp.“
O únavě mluvíte podobně jako Petra Kvitová či Barbora Krejčíková…'
„Plán v Tokiu je docela náročný. Já tady byla čtyři dny v kuse od ráda do večera, což asi úplně nepřidá. I když se cítím fyzicky dobře, nějakou jiskru člověk ztratí. A v takovém zápasu, kdy to je o pár míčcích, nebo o reakci, pak může chybět.“
Před olympiádou se vám přitom dařilo, měla jste v sobě stále naladění z parádní cesty Wimbledonem?
„To jsem určitě měla, ale moc času nebylo. Šla jsem na beton a rovnou hrála body. Ne, že bych neměla nahráno, šlo o jistotu vzadu. Je to jiný povrch. Na jednu stranu jsem naštvaná, na druhou stranu to není špatné vůči dalším turnajům.“
Co říkáte na velkou výhru vaší parťačky Markéty Vondroušové proti Naomi Ósakaové?
„Sledovala jsem v podstatě celý zápas, jinde se nehrálo a na centru bylo docela příjemně. Hrála dobře první set, ve druhém se tahaly. Ósaku jsem dlouho neviděla, dlouho nehrála a to bylo vidět. Markéta si zápas ohlídala, podržela. Byla solidní.“
