Co nevíte o Lukáši Rohanovi: zpíval ve sboru, hrál florbal, chce být novinář
Na lodi už jezdí hodně dlouho, ale čeští fanoušci začali Lukáše Rohana registrovat spíš až ve chvíli, když nejlépe zvládl domácí nominaci a probojoval se na OH do Tokia. Mnohé tak jistě překvapí následující fakta a zajímavosti o tomto šestadvacetiletém vodním slalomáři. Proč se mu říká George? Jak skončilo jeho působení v pěveckém sboru?
Jak se dostal k přezdívce George
Jmenuje se sice Lukáš, ale u vody ho nikdo neosloví jinak Georgi. Proč? Je totiž synem Jiřího Rohana, a tak mu v pražské Troji nejprve říkali „malý Jirka“. Ale jelikož Jiří se tam jmenuje téměř každý druhý, začalo se mu říkat George.
Po kariéře by mohl být novinářem
V současné době je studentem oboru Mediální studia na Faklutě sociálních věd Univerzity Karlovy. Trénuje tak na práci po sportovní kariéře. Už nyní například píše blogy pro iSport.cz. A také později, až se novinářské práci začne věnovat, by rád zůstal u sportu.
Mezi jeho největší záliby patří lezení
Když přemýšlel nad tím, s kým by ho bavilo dělat dvojrozhovor, po chvíli vymyslel jedno jméno: Adam Ondra. Také v olympijské vesnici v Tokiu si jako jednu z prvních věcí na odreagování našel místní malou lezeckou stěnu. O svém poolympijském programu má tak jasno. „Lezení mě teď hrozně baví, takže plánuju, že budu lézt po skalách celé léto.“
Jako dítě zpíval ve sboru
Mezi jeho koníčky nepatří pouze sport. Až do dvanácti let zpíval ve sboru. Má totiž i hudební geny, jeho dědeček byl dirigentem. „Ale ve chvíli, kdy jsem začal mutovat, se můj soprán hodně ztratil,“ vysvětlil důvod, proč skončil. Jenže dirigentce sboru se to nejdřív bál říct, a tak to za něj vyřešil jeho kamarád Jiří Prskavec. Jak? Prostě za paní po jednom koncertě přišel a oznámil, že Lukáš už chodit nebude.
Na vodě začínal v deblkanoi
Nyní získal stříbro v kategorii C1, tedy singl kanoe. Ale jeho začátky probíhaly na deblu s Adamem Svobodou. „Na tátovo doporučení jsem se singlu začal víc věnovat. Ale moc mi to ze začátku nešlo, i jsem se docela bál. Ale pak přišel nějaký obrat, kdy mě to začalo bavit.“
Bavil ho také florbal
Mezi sporty, kterým se věnoval, nepatřila jen divoká voda. Chodil také na atletiku, chvíli hrál fotbal, ale ze všeho nejvíc ho bavil florbal. „Nejdřív jsme s lidmi ze třídy chodili na kroužek ve škole a potom nás jeden učitel tělocviku přemluvil, abychom šli na nábor do Sokolu Vinohrady,“ vzpomínal nedávno pro Sport. Kvůli kanoistickým tréninkům už ale pak na tento sport nezbyl čas.
