Zajistit během olympiády stravu pro tisíce lidí ze všech koutů světa s nejrůznějšími jídelními zvyklostmi je docela oříšek. Situace je ovšem o dost složitější, pokud navíc musíte dodržovat přísná protiepidemická opatření. Jak se se situací popasovali Japonci i to, jak vypadá stravování v olympijské vesnici popsala pro iSport LIFE česká atletka Kristiina Mäki.
Olympijská vesnice ubytuje naráz až 18 tisíc lidí, kterým je k dispozici velká dvoupatrová jídelna určená až pro 3 tisíce sportovců. Protože prostor vymezený pro stravování je místem, kde se shlukuje největší počet účastníků, platí právě zde ta nejpřísnější hygienická opatření.
Konkrétně český tým má jídelnu od svého komplexu jen pár kroků. „V budovách, kde bydlíme, jsou informační tabule, na kterých se ukazuje, jak moc je jídelna procentuálně zaplněná. Podle toho víte, jestli jít na jídlo nebo třeba chvíli počkat,“ popisuje vychytávky olympijské vesnice česká mílařka Kristiina Mäki.
Hradby z plexiskla
Po příchodu do jídelny uvítají sportovce lahvičky s dezinfekcí na ruce. Poté pořadatelé účastníkům Her doporučují nasadit si jednorázové rukavice, které mají v ideálním případě odložit až u svého jídelního stolu. Na každém místě k sezení jsou pak k dispozici dezinfekční ubrousky, kterými si mouhou strávníci před příchodem a odchodem vyčistit svůj jídelní prostor.
Aby mohla být hygienická opatření zachována i při stolování, kdy sportovci nemohou mít nasazenou roušku, přišli vynalézaví Japonci s chytrým řešení. „Jednotlivá místa v jídelně jsou ohrazena plexisklem. U jídla si tedy nemůžete s ostatními třeba ani příliš povídat. Člověka sedícího vedle a naproti ještě slyšíte, pokud se ale někdo posadí do kříže, neslyšíte ho vůbec,“ popisuje česká atletka.
Olympijské menu pro každý den čítá okolo 700 položek, které připravují na dvě tisícovky zaměstnanců. „Jídla, která si tu můžete vybrat, jsou rozdělena na evropskou kuchyni, asijskou, vegetariánskou a halal. Výběr je opravdu velký. Je i nejlepší v kvalitě jídla, pokud bych to srovnala například s evropskými hrami v Minsku nebo oběma asijskými univerziádami, kterých jsem se účastnila,“ říká česká běžkyně, kterou čeká první olympijský závod v pondělí 2. srpna.
Ačkoliv mohou sportovci volit z nepřeberného množství pokrmů, zůstává většina z nich u o věřené klasiky a nepouští se raději do větších experimentů. „Zásadní změna jídelníčku by se mohla projevit na vašem výkonu, což samozřejmě nikdo nechce. Proto se ani já nechci unáhlovat s novými jídly a raději se snažím jíst podobně jako doma. Preferuju především hodně zeleniny, maso a ovoce,“ prozradila Mäki.
Sushi bez syrových ryb i jídlo ze soutěže
Přísná protipandemická opatření zakazují sportovcům na Hrách pohybovat se jinde než v olympijské vesnici, na tréninkových sportovištích a v místě závodu. Navštívit tak některou z vyhlášených tokijských restaurací a ochutnat místní speciality představuje naprosté tabu. O typické japonské pokrmy sportovci ale nepřijdou. Pořadatelé se rozhodli některé z nich zařadit i do menu jídelen v olympijské vesnici.
K dispozici jsou například grilované hovězí steaky z masa plemene Wagyu produkovaného původně v Kóbe. Dále tu najdete tempuru, tedy kousky ryb a zeleniny obalené v křupavém těstíčku, zelnou placku s názvem okonomiyaki nebo takoyaki – masové kuličky připravené z chobotnice.
V menu jídelen olympijské vesnice nechybí pochopitelně ani nejznámější japonská specialita – sushi. Z hygienických důvodů se ovšem nepřipravuje ze syrových ryb, nýbrž pouze z vařených krevet, konzervovaného tuňáka, okurky a nakládaných švestek.
Olympionici mohou ochutnat také domácí kuchyni rodačky z Kamakury Yoko Nišimurové, která loni vyhrála soutěž vyhlášenou pořadateli Her. Do té se mohli přihlásit Japonci se svými originálními recepty, z kterých porota následně vybrala ten, který bude připravován přímo účastníkům Her v olympijské vesnici. Yoko vyhrála se svým pokrmem ze studených somenových nudlí přelitých omáčkou z grilovaného lososa. Podávaný je s dušeným kuřetem, fazolemi edamame, brokolicí a švestkovou pastou.
