Gulag, sebevražda. Příběh z Putinova vězení ke zlatu: Byla jsem bezcenná

Paříž dala světu mnoho příběhů. A v poslední den olympiády při poslední sportovní akci přišel možná ten nejsilnější. Ze zlata amerických basketbalistek se radovala i Brittney Grinerová. Lépe řečeno ostatní jásaly a ona usedavě vzlykala. Vzpomínka na ruské vězení, kde přemýšlela i o sebevraždě, stále ještě nevybledla. Vždyť je to teprve rok a půl, co byla vyměněna za ruského obchodníka se zbraněmi a mohla se vrátit domů. A teprve kvůli olympiádě od té doby vůbec poprvé opustila USA.
Zatímco se v pařížské hale Bercy narychlo stavělo pódium pro dekorování medailistek, zlaté Američanky jásaly na palubovce. Právě ve vypjatém mači udolaly ve finále domácí Francouzsky 67:66. Vyhrály šedesáté utkání za sebou a osmé olympijské zlato v řadě. Jedna basketbalistka z vítězného týmu ale chyběla.
Třiatřicetiletá Brittney Grinerová se nejdřív objala se svou manželkou Cherelle, pak se utekla uklidnit na toaletu. „Tam to na mě padlo. Věděla jsem, že přijdou emoce, ale bylo to ještě silnější, než jsem čekala,“ vyprávěla již s olympijským zlatem. Když jí medaili věšeli na krk, znovu se usedavě rozplakala. V kariéře vyhrála nejcennější medaili pod pěti kruhy už potřetí. „Tahle je ale nejvýjimečnější,“ vyznala se.
Grinerová byla se svými 206 centimetry nejvyšší členkou americké sestavy. A také nejkřehčí. Spoluhráčky po očku dohlížely na její duševní zdraví. Trenérka Cheryl Reeveová tušila, jaký vnitřní boj se v obrovité ženě asi odehrává. Ještě v únoru se Grinerová omluvila z účasti na olympijském kvalifikačním turnaji v Belgii.
Nebyla připravena opustit domov. Samotnou akci pod pěti kruhy už neodmítla. „Když BG vidíte, působí OK. Je vám ale jasné, že uvnitř ní se toho musí tolik dít. Proto jsem všechny hráčky nabádala, ať na ni dohlédnou. Neumíme si ani představit, čím si prošla,“ líčila trenérka.
Při přesunu týmu USA vlakem z přípravného zápasu v Londýně do Paříže bylo Grinerové úzko. Když naposledy seděla ve vlaku, převáželi ji Rusové do někdejšího sovětského gulagu v Mordvinsku. „V tu chvíli mi nebylo dobře po těle. Ale spoluhráčky a všichni okolo se o mě skvěle staraly,“ děkovala.
Grinerovou zatkly na moskevském letišti Šeremetěvo 15. února roku 2022, když přestupovala na let do Jekatěrinburgu. Tam už dlouhá léta hrála (gáže milion dolarů za sezonu) a sklízela obdiv jako jedna z nejlepších basketbalistek světa. Renomé nebylo nic platné, dvě zapomenuté náplně s konopným olejem do elektronických cigaret z ní v Rusku udělaly zločince.
„Hned jsem si řekla, do pr…, tohle bude špatné,“ popsala osudové okamžiky v obsáhlém rozhovoru pro New York Times. A bylo ještě hůř, jen pár dnů poté Rusko napadlo Ukrajinu a prominentní americká občanka se Putinovu režimu hodila ještě víc. Až po pěti měsících ve vazbě začal soud a verdikt byl tvrdý – Grinerovou poslal za pašování drog na devět let do vězení. Za držení 0,7 gramu konopí…
Pro svobodomyslnou ženu s dlouhými dredy otevřeně se hlásící k homosexualitě začala skutečná noční můra. Stala se bezmocnou figurkou v globální hře velmocí a ať chtěla nebo ne, musela se s tím smířit. Zažila mráz a špínu v bývalém sovětském gulagu, ponižování ze strany dozorců i lékařů.
„V životě jsem si nepřipadala tak bezcenná. Bylo to strašné,“ líčila Grinerová, které podle svých slov přemýšlela i o sebevraždě. Přišla o všechny osobní věci s výjimkou trochy šatstva a knížky se sudoku. Za mřížemi trpěla na příliš malé posteli, zvedal se jí žaludek z nechutné řídké kaše s rybou, neměla jak se umýt. Navíc byla neustále pod dohledem, a to i při těch nejintimnějších situacích, což doprovázely posměšné poznámky od strážných.
„Člověk si neuvědomuje, jaké je být na svobodě, dokud o tu svobodu nepřijde,“ popsala. „Najednou jsem byla doslova v kleci, netušila, co přijde teď a co přijde zítra. Když jsem uprostřed noci slyšela dveře a kroky vedoucí k mé cele, říkala jsem si: Je tohle ta chvíle?“
Nejhorší byla nejistota a bezmoc. Přišla o fyzičku, naopak stres začala zahánět kouřením. Sílu ji dodávala četba Bible, ač před tím nebyla věřící. V odlehlé věznici v Mordvinsku bydlely ženy v celách po dvaceti, jedna koupelna připadala na padesát vězenkyň. Grinerová a spol. trávily dvanáct až patnáct hodin denně stříháním látky na uniformy. Jelikož si neměla v tuhé zimě jak vysušit dlouhé vlasy, rozhodla se ostříhat. Aby dala tělu alespoň trochu fyzické činnosti, dobrovolně se hlásila na úklid sněhu.
V tvrdých podmínkách ruského kriminálu strávila celkem 293 dní. Začátkem prosince 2022 se nakonec USA a Rusko dohodly na výměně za známého obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Ten si v americkém vězení odpykal dvanáct let z celkem pětadvacetiletého trestu.
Po návratu domů se Grinerová ihned vrhla pod koše. Basketbal měla i jako terapii. Hvězda Phoenixu Mercury se vrátila na někdejší výkonnost, znovu se ocitla i v hledáčku reprezentace. Byť v Paříži již nepatřila mezi základní kameny týmu a za 14 minut na palubovce skórovala 7,3 bodu. Ve finále dala Francouzkám 4 body za necelých pět minut na palubovce. Tahle statistika je ale v celém příběhu nepodstatná.
Ještě před olympiádou porodila její manželka syna. Během Her si Grinerová uvědomovala, jaké má štěstí, že může opět oblékat americký dres a věnovat se sportu, který miluje. Zlatou medaili brala i jako splátku pro svou zemi. „Protože za mě bojovala, abych se vrátila. A já zase přispěla k tomu, aby se basketbalové zlato znovu vrátilo k nám.“