Krpálek chtěl vlajku pro Prskavce. Trénoval s borcem, co hodil s Rinerem
Judista Lukáš Krpálek si zopakuje zkušenost z Ria a na pátečním slavnostním zahájení olympijských her ponese českou vlajku, tentokrát spolu s lukostřelkyní Marií Horáčkovou. Nabídka mu ale přivodila rozpaky, sám tuhle poctu přál svému velkému kamarádovi Jiřímu Prskavcovi.
Telefon od šéfa mise Martina Doktora dvojnásobného olympijského šampiona potěšil, o jeho nabídce ale musel chvíli uvažovat.
„Po pravdě musím říct, že jsem byl trošičku rozpačitý, sám jsem chtěl, aby vlajkonošem byl Jířa Prskavec, který by si to rozhodně zasloužil i z důvodu, že v Tokiu jsme měli krásný společný den, mám na to krásné vzpomínky. Celkově to je sportovec, který vozí nejvyšší umístění z jakýchkoli soutěží. Můj hlas padl jemu,“ řekl Krpálek.
Před třemi lety na Hrách v Tokiu oba borci vyhráli své zlaté medaile v ten samý den. Krpálek navíc už vlajku nesl před osmi lety v Riu.
„Když jsem to probíral s Martinem, říkal mi, že úplně nejde, abych to měnil. Já si toho nesmírně vážím, rád tu vlajku ponesu,“ ujistil Krpálek, který k Prskavcovi navrhoval mistryni Evropy v judu Renatu Zachovou. „Byla by to taková hezká dvojka, dva nejmenší členové výpravy, teď to budou dva nejvyšší.“
Krpálek se do Paříže vydal ve čtvrtek po vysilujícím závěru olympijské přípravy, kdy spolu s dalším olympionikem Davidem Klammertem trénoval rychlost a dynamiku.
„Závěr stál opravu za to, povedlo se v přípravě nechat opravdu všecko. Tenhle týden byl opravdu hodně náročný,“ hodnotil Krpálek. „Poslední dny jsme s Davidem vypadali hrozně. Nicméně furt nás hnalo, abychom věděli, že jsme udělali maximum.“
V klíčových tréninkových soubojích randori před odletem mu hodně pomohl stotřicetikilový mladý Polák Grzegorz Teresinski, který se v červnu v Madridu statečně pral s francouzským fenoménem Teddy Rinerem.
„Hrozně nás zaujal. Šel ve finále s Rinerem a krásným hodem ho hodil na wazari. Riner samozřejmě hned vstal a zahodil ho. Pro mě to byl absolutně špičkový sparing,“ pochvaloval si Krpálek.
Teresinski procvičoval jeho slabinu, klasický chvat seoi-nage, v němž mají výhodu nižší a podsaditější borci. Právě s nimi Krpálek na jaře přišel o medaili na mistrovství světa v Abú Zabí, když prohrál s Korejcem Kim Min-čongem a neutrálním bojovníkem Bašajevem.
„Nemám tady tolik lidí, kteří dělají tyhle chvaty. Tohle mělo opravdu úroveň,“ líčil Krpálek.
Do olympijského turnaje vstoupí nenasazený, což je důsledek toho, že dlouho bojoval o olympiádu kromě těžké i v polotěžké váze.
„Pokud člověk chce vyhrát, musí umět porazit každého. Věřím, že v důležitém momentu to jde,“ říká Krpálek. „I to byl důvod, že jsme to nehrotili, abych byl nasazený. Nechali jsme to otevřené. Může se to vymstít, může člověk prohrát. Ale když nastoupím, budu tam chtít nechat všecko. Budu doufat, že dokážu porazit každého.“
Předseda svazu Pavel Volek mu věří.
„Já mám dokonce osobní sázky, i s kolegy ze zahraničí, vsadil jsem na Krpálka, že získá zlato,“ svěřil se Volek. „On ví, do čeho jde. Olympijský turnaj je především specifická soutěž, a on už tu startoval třikrát, z toho dvakrát vyhrál. A já myslím, že právě v těchto situacích rozhoduje ten nejsilnější sval, a to je srdce, které má Lukáš největší.“
Když se o tom Krpálek dozvěděl, jen se usmál: „Nevím, co na to odpovědět, budu mu držet palce…“
