To musel být aut! Chrám se těžko loučil s miláčkem. Co bude s Nadalem?
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Jako by tomu nikdo nechtěl uvěřit. To přece musel být aut! Musel! Nebyl… To bylo jen zbožné přání zaplněné haly. A všech těch, kteří milují silné sportovní příběhy. Ale tenhle byl dopsaný až do konce. Rafael Nadal, miláček (nejenom) Roland Garros, skončil svoji olympijskou pouť. „Ale byla to skvělá zkušenost,“ říkal 38letý Španěl, který včera vypadl ze čtyřhry s Carlosem Alcarazem. Nesplní se ani tuzemské přání, že si světové duo Nadalcaraz zahraje o medaili s českou dvojicí.
Ta energie v tenisovém chrámu vyzařovala jediné: My chceme postup našich oblíbenců!
A když hlavní sudí rozhodla, že poslední míček šel ve prospěch vítězů, zaplněný centrální kurt Philippe-Chatrier oněměl. Až to bylo vůči dvojici Krajicek/Ram trochu neuctivé. Ovšem emoce v tu chvíli byly až moc silné.
Nadal na svém nejoblíbenějším sportovním místě na světě nepřidal další diamantovou kapitolu do své úchvatné story. Na místě, kde vyhrál čtrnáctkrát French Open, končí jak v deblu (ve čtvrtfinále), tak předtím i ve dvouhře (ve druhém kole, kdy dostal vypráskáno od Novaka Djokoviče).
Kdo by na kurt přišel až po utkání a nevěděl, jaké jsou reálie, musel by si myslet, že španělská dvojice vyhrála. Lidé jí aplaudovali. Nadal s Alcarazem mávali na všechny strany, do hlediště vypálili pár tenisáků.
Vítězní Američané už byli dávno pryč.
„Pro mě osobně je to velké zklamání, že do Španělska nepřivezu medaili. Každý zápas jsem ze sebe vydal všechno. Každou minutu, kdy jsem byl na kurtu. Ale nestačilo to,“ vykládal smutně.
To ani nemusel povídat. To všichni viděli. I když nebyl zdravotně fit a jeho tělo terminátora ve 38 letech už nedrží jako dřív, nemá ve zvyku něco vzdát. Na kurtech Roland Garros získal rekordních 14 titulů. Speciálně kvůli olympiádě vytvořil dvojici se svým nástupcem. S mladíkem, který dřív byl u vytržení, když se mohl s legendou vyfotit. Nebo když mu předávala pohár.
Teď hráli spolu. Učitel a učeň.
„Byla to pro mě neuvěřitelná zkušenost. Něco, na co nikdy nezapomenu. Hrát s ním na jedné straně kurtu? Něco úžasného, moc jsem se toho mohl naučit,“ vykládal Alcaraz, jenž je o 17 let mladší.
Na soupeře v jejich podání nastoupil pořádný kalibr. Dohromady 26 grandslamů (22+4)! Ovšem na americkém páru bylo cítit, že je daleko sehranější. Takže nakonec to byli oni, kdo se radoval. A s nimi skupinka amerických příznivců.
Jinak to byl smutný kurt.
Nadal po utkání nechtěl moc mluvit o budoucnosti. Jestli je to konec kariéry, nebo ne. „Ale pokud by to bylo naposledy, užil jsem si to. Bylo to pro mě potěšení,“ vykládal, když dorazil mezi reportéry.
Nejspíš to ale bylo naposledy, co ho viděli fanoušci na centrálním kurtu. V srdci antukového světa. V místě, jehož srdce tlouklo dlouhé roky právě pro něj.
„Nemůžu ani pořádně vyjádřit všechny díky fanouškům. Vyjádřili mi obrovskou podporu, bylo to hodně emotivní,“ popisoval svoje rozpoložení. Také Alcaraz ho zavalil komplimenty. Navíc si váží, že přátelství, které vlastně vzniklo až během olympiády, se bude ještě víc utužovat.
„Bavili jsme se o věcech mimo tenis. Hodně jsem se od něj naučil. Věřím, že to nám přátelství vydrží,“ přeje si nástupce hvězdného Španěla.
Právě on teď drží španělský prapor. A díky Nadalovi se poveze i dál na vlně přízně francouzského publika.
Zvlášť, když Francouzi mezi muži už žádného svého zástupce nemají. Alcaraze čeká čtvrtfinále dvouhry.
