Jako obvykle zářil na tváři Markéty Davidové, i když schované pod respirátorem, úsměv. Nyní už paní inženýrka se spolu s dalšími kolegy z biatlonového týmu zastavila na pár dní doma, než odjede na první závody nové sezony Světového poháru. Ten se rozběhne přesně za týden ve švédském Östersundu. Davidová pak bude v únoru jednou z hlavních hvězd českého olympijského týmu na Hrách v Pekingu.
Je to tedy tak, že formu i dobré psychické naladění budete směřovat hlavně k olympijským hrám?
„Samozřejmě vždy největší vrchol sezony je mistrovství světa nebo olympiáda, ale rozhodně nemyslím, že bysme směřovali celou formu jen na OH. Ráda bych podávala stabilní výkony v průběhu celé sezony.“
Jste teď v období mezi kontrolními závody a startem sezony. Jak se díváte na svou formu do prvních startů?
„Cítím se normálně jako každý rok. Já to na sobě nepoznám a čísla ode mě taky neuslyšíte.“
Co ukázaly první závody?
(úsměv) „Popravdě nevím. Byly to klasické první závody, které vždycky bolí, a letos tomu nebylo jinak. Jsem ráda, že jsem se trefila, ale jsou to první závody a nedělala bych z nich vůbec žádné závěry. Doufám, že se mi bude trochu líp běhat, než mi to šlo teď. Ale myslím, že to vzhledem k celé sezoně neukazuje vůbec nic.“
Byla letošní příprava v něčem jiná než předchozí?
„Byla úplně stejná.“
Vedení svazu chtělo, aby byl trenér Egil Gjelland víc s týmem. Bylo tomu tak?
„Ano, ale to byla změna spíš jen vzhledem k minulé covidové přípravě. Ale když to vezmu dva nebo tři roky zpátky, bylo to úplně stejné.“
Pochvalovala jste si přípravu v Livignu. Tato destinace změnou oproti dřívějšku byla, že?
„Ano, to je pravda, měli jsme tam jednu změnu destinace, a tou bylo Livigno, což bylo super. Je fajn jet na jiné místo, navíc jsem tam ještě nikdy nebyla. Já miluju hory, kamkoliv jedeme. Navíc jsme měli krásné počasí. Biatlonové podmínky asi nebyly úplně ideální, ale zase nám to vynahrazovaly dlouhé běhy, které se tam daly dělat v podstatě do nekonečna. A hlavně to bylo něco jiného, po iks letech se člověk zase podíval někam jinam, to na tom bylo to nejlepší.“
Co prožíváte před prvními závody?
„Bývají vždycky víc nervózní, protože člověk neví, jak na tom je a jaké to bude. Ale už zažívám první závody nějaký pátek, takže už to bude asi lepší, než to bývalo.“
Tentokrát vás ale budou nejspíš ohlašovat jako mistryni světa…
„To už ale většinou nevnímám, když už stojím na startu.“
V minulé sezoně jste se rozptylovala mezi závody a tréninky učením a on-line přednáškami. Co tam zařadíte tentokrát?
„Psaní diplomky. Takže v podstatě se to moc nezmění.“ (smích)
Umíte si představit, že byste neměla žádné takové rozptýlení nebo vedlejší činnost?
„Asi to někdy nastane, jestli nechci být věčný student. Ale zatím musím říct, že mi škola trošku chybí, i ty hodiny a relativně i učení. Ale asi to nepůjde do nekonečna něco studovat.“
