PŘÍMO Z PEKINGU | Kalamitou odstartovala pro český biatlonový tým zimní olympiáda v Pekingu. Drsný závod ve větru a mrazu opepřily kolize Jessiky Jislové na předávce, či střelecký výbuch Mikuláše Karlíka. Největší problém ale měla pod nohama Markéta Davidová. „Bylo to ryzí zoufalství,“ řekla po závodě, který přinesl týmu dvanácté místo. Chyba ale evidentně nebyla na její straně. V buňce dostala pouze částečně připravené lyže.
S očekávaným martyriem na střelnici si poradila jen s třemi dobíjeními vestoje. Na úvod olympijských her ale měla biatlonistka Markéta Davidová úplně jiné starosti. Cítila se bídně na trati a soupeřky jí ujížděly.
Úsekem smíšené štafety se protrápila. Žena, která patří mezi nejrychlejší běžkyně, měla na šestikilometrové distanci třináctý nejlepší čas. Celkově byla v běhu až pětadvacátá.
„Bylo to ryzí zoufalství, takhle bezmocně jsem se podle mě ještě necítila. Vůbec nevím, čím by to mohlo být,“ sypala ze sebe Davidová.
Nepříjemná slova. Zvlášť, když hned v pondělí ji na olympiádě čeká vytrvalostní závod, kde je úřadující světovou šampionkou i vítězkou malého křišťálového glóbu. Je s jednou z mála českých nadějí na olympijskou medaili z pekingských Her něco špatně? Ondřej Rybář, trenér mužské reprezentace a sportovní ředitel svazu, si to nemyslí.
„Mluvil jsem s klukama ze servisu. Makula zaslouží velkou omluvu. Stalo se faux pas s lyžemi,“ uvedl Rybář. „Měla lyže, na kterých se dalo hodně špatně závodit. Bojovala, ale boj byl předem prohraný.“
K čemu tedy konkrétně došlo? „K chybě při finální přípravě jejích lyží. Náš servis se snažil situaci ještě zachránit a na poslední chvíli lyže předělat. Dopadlo to tak, že Markéta jela na částečně připravených lyžích,“ upřesnil Rybář pro biatlon.cz.
Davidová přebírala štafetu na druhém úseku od Jessiky Jislové na sedmém místě, po čisté střelbě vleže se posunula na šestou příčku. Během dalších několika set metrů se ale před ni dostaly Američanka Clare Eganová i Francouzka Julia Simonová.
„V běžecké části jsem vůbec nebyla schopná jet. Na střelnici jsem to na tyto podmínky zvládla ještě relativně dobře, ale, bohužel, prostě jsem nestačila vůbec nikomu. Akorát mě všichni předjížděli,“ vysvětlovala Davidová.
V tu chvíli sice běžela proti dvěma nejrychlejším závodnicím svého úseku. Neměla ale šanci jim konkurovat.
„Takhle šíleně se mi snad ještě v životě nejelo,“ líčila Davidová, která ve střelbě vestoje třikrát dobíjela. „Jsem ráda, že jsem střílela takhle, protože kdybych střílela ještě hůř…. Asi k vám tomu víc neřeknu.“
Potíže českého týmu přitom začaly ještě pár okamžiků před startem druhého úseku. Než Davidová přebrala zodpovědnost za štafetu, Jislová se v cílové rovince srazila se Švýcarkou Lenou Häckiovou a skončila na zemi.
„Jela jsem rovně, koukala jsem na Markétu, abychom správně předaly. Když jsem zvedla hlavu, najednou jsem byla ve Švýcarce, asi mi trochu vjela do dráhy a já jsem jí přisedla hůlku, takže odjížděla se zlomenou holí. To mě mrzí, že jsem ji takhle znevýhodnila,“ líčila Jislová.
Přitom odvedla solidní práci, ačkoli musela na střeleckých položkách pětkrát dobíjet. Trestnému kolu se ale vyhnula. Když její práce končila, český tým měl stále šanci na dobrý výsledek.
„Celkem jsem si to užila. Trošku jsem se srovnala, jak byla pauza mezi závody. Mám z toho radost,“ hodnotila Jislová.
Závod probíhal v očekávaném mrazu. Teploty se podle oficiálního měření pohybovaly mezi minus dvanácti a minus třinácti stupni Celsia. Pocitová teplota byla ale mnohem horší. Jislová se však na zimu dobře připravila.
„Mám úplně nejteplejší oblečení, co vlastním. Zalepené mám úplně všechno, první kolo jsem jela ve dvou rukavicích,“ vypočítávala. „Tejpy? Mám je na prstech, na obličeji a mám je dokonce na zbrani. Zkusila jsem to na jeden trénink před závodem a člověk si zvykne.“
