Češi před Švýcary: tým jde nahoru, jiný Pešán. „Ztracená“ generace má hlad
Hned po třech zápasech jde do tuhého! Na rozdíl od šampionátu to je na olympiádě kvapík. V úterý se národní tým v osmifinále utká (opět) s neoblíbeným Švýcarskem. Hráči se to v neděli dozvěděli až pozdě večer místního času. Jestli chtějí medaili, už musejí jenom vyhrávat. Prohra? Sbohem. V článku iSport.cz si projděte přehled základních témat, která se teď v souvislosti s Červenkou a spol. řeší.
Tým jde nahoru
Vybavujete si první zápas s Dány? Nic moc. Ani fanoušci si u televizí nelibovali. Když se chtěli dívat na následující bitvu se Švýcary, a na webu České televize nefungoval přímý přenos, objevily se posměšné hlášky: co mají oba zápasy společného? Nedá se na ně dívat… Na tyhle vtípky zapomeňte. Alespoň prozatím. Češi proti Rusům (6:5p) hokejem bavili, sebe i příznivce. „Cítím, že se zlepšujeme. To nejlepší, věřím, ukážeme v důležitých zápasech,“ přeje si kapitán Roman Červenka. Podobně to vnímají i ostatní. Na den D jsou nažhavení.
David Krejčí před osmifinále:
„Zápas s Rusy nám dal sebevědomí, že to můžeme zvládnout. Budeme se tedy snažit, abychom to zvládli.“
Pešánova proměna
Dráždil vším možným. Tím, jak na střídačce stál, a jako by se ho zápas netýkal. Jak reagoval na otázky. Jak sám sebe se snažil pasovat do role kouče z NHL... Filip Pešán dlouho narážel, nedařilo se mu najít si k hráčům cestu. I to byl jeden z klíčových faktorů, proč národní tým propadl na posledním šampionátu (7. místo). Zdá se, že se poučil. Na olympiádě vystupuje jinak. Uvnitř mužstva i navenek při rozhovorech. Každý má nějaký styl, on nikdy nebude miláček davů, ovšem tentokrát zvolil přívětivější tvář. S mužstvem více žije.
Jaroslav Špaček o Filipu Pešánovi:
„Ať si každý říká, co chce. Jestli máme mladého hlavního trenéra, nebo starého, je jedno. Jsem přesvědčený, že si za úspěchem jdeme všichni!“
Mužstvo (konečně) žije
Jsou to detaily, které na první pohled nemusejí až tolik znamenat, ale jsou to dílky, bez nichž nevznikne vítězný mix. Jak mužstvo drží pospolu, jak to hráči prožívají, jak reagují na trenérské pokyny, co vyzařuje z trenérského štábu. Během minulého šampionátu i v úvodu sezony se zdálo, že chemie nefunguje. Čemuž odpovídaly i výsledky. Pešánův soubor padl sedmkrát (!) v řadě. Teď se zdá, že se i vazby uvnitř zpevnily. „Jsem hrozně rád, že nemáme vůbec potřebu tým nabudit nebo ho naopak krotit. Vypadá to opravdu velmi dobře,“ tvrdí kouč Filip Pešán.
9
Tolik gólů vstřelil národní tým ve třech utkáních na ZOH. Což je nejvíce ze své skupiny.
Přesilovky se zvedly
Dlouho to nebylo ono. Hráči si těžko zvykali na užší led, kombinace vázly, chyběla střelba. Nedokázali si poradit s rychlým přístupem. Vyplatilo se však, že na tom začal celý tým makat, hlavně asistent Martin Straka, sám někdejší skvělý útočník. Početní výhody jsou jeho parketou. Výrazně pomohlo i to, že nevýrazného Jeřábka nahradil na modré čáře Kundrátek. „Jsem rád, že se ty hodiny u videa začaly vyplácet,“ řekl k tomu centr David Krejčí, mozek českých hokejových operací. Spolu s kapitánem Romanem Červenkou, jenž vymýšlí parádní pasy.
4
Tolikrát využili Češi početní výhodu v utkání s Rusy. Padl při ní i vítězný gól v nastavení.
Hlad „ztracené“ generace
Podívejte se na takového Jana Kováře. Dlouhodobě jednoho z nejlepších centrů mimo NHL. Jednatřicetiletý útočník pravidelně objíždí všechny turnaje. Evropské, světové. Sedmkrát hrál na MS, nechyběl na minulé olympiádě v Koreji před čtyřmi lety. Ale medaile? Nula. Je zřejmé, jak ho to musí štvát. Je představitelem generace hráčů, kteří na úspěch stále čekají. To samé třeba bratři Zohornovi. A čas se krátí. O to víc budou chtít urvat placku tady v Pekingu. Cítí, že to pro ně může být jedna z posledních možností. Cesta je bez hráčů z NHL otevřená.
Jan Kovář o reprezentaci:
„To se mi nestalo, že bych zvažoval, jestli mám reprezentovat, nebo ne. Když mě trenéři pozvou, vždycky rád pojedu. Jiné myšlenky jsem neměl.“
Hrubec by se měl oklepat
Jasná jednička? Šimon Hrubec. O tom není sporu. Ovšem poslední zápas měl k ideálu daleko. Nepodepíše se to na něm? Nemělo by. On není ten typ. Naopak blbá utkání dokáže hodit za hlavu, v tom je jeho síla. „Máme tady tři brankáře, kterým stoprocentně věřím,“ říká k tomu jejich guru a trenér Zdeněk Orct. Hrubec zazářil především při nájezdech proti Švýcarům, kdy nepustil ani jeden gól. Mužstvo potřebuje, aby stejnou dominanci předvedl i při úterním osmifinále. Také on s reprezentací na úspěch teprve čeká, na klubové úrovni už je má. Vyjde to v Pekingu?
88,73
Taková je procentuální úspěšnost gólmana Šimona Hrubce v dosavadních zápasech na turnaji.
