Kubalík začal faulem, pak gólem: Neupínal jsem se k tomu, že ho musím dát
PŘÍMO Z KOREJE | Do sestavy byl povolaný, aby zvýšil produktivitu. Stalo se. 22letý útočník Dominik Kubalík sice ještě, než se stačil pořádně dotknout puku, putoval na trestnou lavici. A v oslabení jeho tým inkasoval. Ale potom právě někdejší plzeňský kanonýr srovnal. „Jsem rád, že jsme to zvládli,“ říkal střelec po vítězství 3:2 na nájezdy s Kanadou. Také on zvládnul olympijskou premiéru se ctí. Hrajte Fantasy hokej na ZOH zde >>>.
Jak vám bylo hned v úvodu po faulu?
„Nezačalo to úplně skvěle. První střídání, ztracený kotouč, zatáhl jsem za brzdu a vysekl Kanďanovi hokejku. To nezačalo dobře. Jsem rád, že jsme to nakonec zvládli.“
Vy jste si ale rychle spravil náladu, že? V sedmé minutě jste dal vyrovnávací gól.
„Bekovi to přeskočilo hokejku, nevím, jestli do toho ještě někdo sáhnul. Odrazilo se to ke mně, já se to snažil dávat nahoru a propadlo mu to pod hokejkou.“
Přesně od gólů jste v týmu. Takže jste rád, že jste splnil úkol?
„Samozřejmě. Ale neupínal jsem se k tomu, že za každou cenu musím něco dát. Jsme tu jako tým, jako tým jsme vyhráli.“
Co s vámi dělal první olympijský zápas?
„Nervózní jsem nebyl, ale je jasné, že to není normální zápas jako v lize. Pořád se učím, je to nová zkušenost a doufám, že mi to pomůže se dál zlepšovat.“
Byl to pro vás zatím největší zápas kariéry?
„Proti Kanadě, na olympiádě, tak určitě jeden z největších ano.“
Jakou máte povahu? Nic to s vámi nedělá?
„Snažil jsem se eliminovat nervozitu a napětí. A myslím, že to bylo v pohodě.“
