Bolt: Rekord? Ani nejsem překvapený

Usain Bolt po triumfu přiznal, že nejlepšího času na dvoustovce si cení více než na poloviční trati
Když ho moderátor představil, zvedl ruce a uklonil hlavu. „To jsem já!“ Usain Bolt byl na tiskové konferenci uvolněný. Rozverně vykládal, když si omylem shodil cedulku se svým jménem, dával od ní narychlo okatě ruce pryč.
„Rekord na dvoustovce pro mě znamená více než na stovce,“ přiznal pak Jamajčan, jemuž je zrovna dnes dvaadvacet let.
Po vítězství na stovce ve světovém rekordu jste řekl, že vás nejlepší čas na dvojnásobné trati nezajímá. Ale nevypadalo, že by vám to bylo jedno...
(souhlasně kýve hlavou) „Celou sezon u jsem prohlašoval, že dvoustovka pro mě opravdu hodně znamená, takže i toho rekordu si moc cením. Více než na té stovce.“
Proč?
„Na delší trati jsem v patnácti vyhrál juniorské mistrovství světa, byl jsem vůbec nejmladší, komu se to podařilo. A od té doby pro mě spoustu znamená. Přirostla mi k srdci. Ani nevím, proč.“
Řekněte, co pro vás ten rekord vlastně znamená?
„Opravdu hodně. A nejen pro mě, ale pro celou zemi. Mluvil jsem s ministerským předsedou a ten mi říkal, že celá Jamajka je na nohou, všichni na závod koukali a slaví v ulicích. Takže jsem opravdu pyšný, že se mi to podařilo. Cítím se fakt skvěle, ani to nedokážu popsat. Dokázal jsem světu, že jsem opravdový šampion a s tvrdým tréninkem jde všechno. Teď udělám všechno proto, abych se na vrcholu udržel.“
Na dráze jste si i zatancoval. Co to bylo?
„To je takový jamajský oslavný tanec. Ale já jsem si ho trošku poupravil.“ (směje se)
Jaký teď máte před sebou cíl?
„Abych řekl pravdu, teď se chci hlavně vyspat, odpočinout si. Prostě tady v Číně chvíli relaxovat. A potom? Pak bych rád vyhrál ještě zlato ve štafetě.“
Spousta lidí vás srovnává s Michaelem Johnsonem, jehož rekord jste překonal. Považujete se také už za takovou legendu?
„Opravdu jsem s ním srovnáván, ale já to tak necítím. Nesrovnávám se s nikým. Chci být sám sebou. Michael je super atlet, ale já soustředím na sebe.“
Čím to, že se na Jamajce rodí tolik skvělých atletů?
„Náš tréninkový systém je dobrý, plný skvělých koučů. I ten můj mi moc pomohl, po zranění mě dostal zpátky do formy, abych mohl překonat světové rekordy.“
Když si uvědomíte, jak skvělý čas jste zaběhl teď, nelitujete, že jste na stovce neběžel naplno až do konce? Rekord mohl být ještě lepší.
„Ne, opravdu ne. Na stovce jsem chtěl vyhrát, to bylo hlavní. Na nic dalšího jsem nemyslel. Na dvoustovce jsem naopak věděl, že rekord můžu udělat, takže jsem si řekl, že na trati musím nechat opravdu všechno. A přesně to jsem udělal.“
Napadlo vás, že opravdu můžete běžet tak rychle?
„Věděl jsem, že můžu. Ten potenciál ve mně už byl celou sezonu, běhal jsem dobře. Takže to pro mě není takové překvapení. A věděl jsem, že jestli ten nejlepší čas chci zaběhnout, tak to bude přesně tady. Protože ta dráha je velmi rychlá.“
Michael Johnson uvedl, že byste mohl případně skvěle běhat i čtyři sta metrů. Myslíte si to také?
„Nechci říkat nic zásadního do té doby, než si promluvím s trenérem. A on mi řekne, co mám dělat (usměje se) Ale všechno je možné. Jenže teď na nic takového nemyslím. Hlavně se těším na svoje narozeniny, které mám zítra (koukne se na hodinky a s úsměvem pokračuje). Tedy vlastně už dneska, ono je po půlnoci.“
Johnson také tvrdil, že jeho rekord zřejmě nepřekonáte, protože se až moc soustředíte na poloviční trať. Tak jak se vám to podařilo zkombinovat?
„Musím říct, že jsem hodně trénoval, udělal jsem spoustu práce. Zaměřil jsem se na vytrvalost, na rychlost i na techniku. Takže si myslím, že to byla dobrá kombinace.“
Za cílem jste se zadíval na obří televizi, na níž se promítaly záběry z vašeho běhu. Co vám v tu chvíli běželo hlavou?
„Že vypadám skvěle! (směje se) Byl jsem prostě šťastný, byl jsem na sebe pyšný. A říkal jsem si: Hele, ten chlap je nějakej rychlej. Je to opravdu super pocit, možná mi to ale ještě více dojde další den.“
Můžete prozradit, co jste měl k jídlu během dne? Nugety jako před stovkou?
„Asi chcete slyšet pravdu, co? (smích) Jeden známý mi přinesl opravdu kuřecí nugety, šel jsem na stadion, potom mi přinesl ještě další. Ale těsně před závodem už je nechtěl trenér vidět...“
Máte dvě zlaté medaile ze dvou nejprestižnějších atletických disciplín. Můžete se podle vás řadit mezi velikány Her, jako je plavec Michael Phelps?
„Nechci se s ním srovnávat. Je to výborný sportovec, ale on je plavec, já běhám. Svou práci dělá výborně, gratuluju mu.“
Ještě jednou zmínka o Michaelu Johnsonovi. On říkal, že jste Superman. Cítíte se tak, nebo jste spíš Flash Gordon, další legendární postavička?
„Já jsem blesk Bolt! (to je jeho přezdívka) Nic jiného nejsem.“ (směje se)