Ondřej Němec
9. ledna 2023 • 18:30

Fuksa o plánech, cukroví, focení i stavbě domu: Veslařská ulice? Prosím ne

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Má před sebou důležitý rok. Martin Fuksa se letos pokusí kvalifikovat na olympijské hry v Paříži 2024. Příprava už vlastně začala koncem října, i přesto si úspěšný kanoista užil vánoční svátky naplno. A to i proto, aby nabral energii nejen pro sportovní výkony, ale taky stavbu domu, kterou brzy odstartuje. Nedávno ale musel řešit drobnou nepříjemnost – název ulice. „Naše ulice se měla jmenovat Veslařská. A jak známo, mezi kanoisty a veslaři je... Ne, že bychom se úplně neměli rádi, ale vládne mezi námi určitá rivalita,“ popisuje s úsměvem Fuksa.



Máte před sebou rok, kdy budete na mistrovství světa bojovat o kvalifikaci na olympiádu v Paříži 2024. Co to pro vás znamená v tomto čase?
„Příprava pomalu začala už na konci října. Hodně jsem toho tentokrát najezdil na kole. Taky jsme vyrazili na běžky, které používám v přípravě docela dost, a hlavně mě baví. Mám v plánu i nějaké závody teď v lednu, v únoru. Mám momentálně najeto víc kilometrů na běžkách než na vodě. Ale doufám, že to nebude vadit.“

Když říkáte, že jste toho hodně najezdil i na kole, to také patří do vaší přípravy?
„Spíš to byl jen aktivní relax, abych nevypadl během pauzy z režimu a nějak se hejbal. V posledních letech jsem byl totiž zvyklej, že když skončil poslední závod, což bylo většinou mistrovství světa, měl jsem pak volno a měsíc a půl nedělal vůbec nic. A teď mě chytlo právě kolo, tak jsem byl rád, že jsem z aktivity úplně nevypadl. Nebylo pak tak těžké, vrátit se do přípravy. Zajel jsem si i jeden závod na kole, ve vesnici vedle Nymburka, Všechlapská šlapka se to jmenuje. A bylo to docela fajn, zpestření volna.“

V rámci prvních příprav jste vyrazil i do Turecka. Proč právě tam? Jen kvůli teplejšímu počasí?
„Je to hlavně kvůli teplu, protože se nám na vodě trénuje líp. Ale celkově je dobré, když soustředění probíhá v cizině. Doma člověk přece jen řeší pořád nějaké detaily. Například co se týká stravy a podobně. Zatímco v cizině má veškerý servis a soustředí se jenom na trénink. Soustředění má být opravdu jen, jak se říká: trénovat, jíst, spát. Věnovat se tomu prostě na sto procent. To dělám samozřejmě i doma, ale přece jen tam je i nějaké menší rozptýlení. A co se týká změny destinací, někdo to tak nedělá a jezdí iks let na stejné místo, ale já to raději střídám, aby se mi to neohrálo a aby ten stereotyp, který vlastně pořád zažívám, se odehrával alespoň na jiných místech. A ta místa jsou osvědčená. Ať už Turecko, kam nějakou dobu jezdíme, nebo Livigno, kam jezdíme na nový rok nebo třeba Kolumbie.“

Nakolik jste si užil svátky? Držíte o Vánocích dál nějakou dietu, nebo vůbec?
„Byly roky, kdy jsem se třeba cukroví vůbec nedotkl. Říkal jsem si, že mi to škodí, že si musím držet štíhlou linii. Ale poslední roky to dělám hodně intuitivně a neodpírám si. Když mám na něco chuť, tak si to prostě dám. Ať už je to cukroví, nebo klidně vaječňák. Měl jsem i dvakrát svařák. Chci si ten čas užít, psychicky si odpočinout.“

Martin Fuksa během dovolené v Dominikánské republice
Martin Fuksa během dovolené v Dominikánské republice

Jako už několikátý rok jste se stal jedním ze sportovců v kalendáři, který fotí Tomáš Třeštík. Jak jste si focení užil?
„Obecně mám rád podobné kreativní věci, které mají přesah přes náš sport. Takže jakmile se naskytne nějaká šance něco nafotit nebo natočit, tak to vždycky vítám. Poslední roky jsme vždy fotili u Tomáše v ateliéru, ale tentokrát to bylo na téma hobby sportovců, neboli co děláme, když se nevěnujeme zrovna své disciplíně. A mě vlastně napadlo, že v loděnici, kde trénuju, topíme klasickými kamny, takže chodíme na dřevo a sekáme ho. Navíc, když jsem bydlel ještě u rodičů, tam je krb, takže i tam bylo štípání dříví na týdenním pořádku. Proto mě napadlo, že bychom mohli nafotit sekání dříví. Tomáš mě pozval k sobě na Vyžlovku, kde má letní byt. A hned mě před foťákem svlékl do půli těla, protože právě tak mě fotí většinou. Focení proběhlo v takovém lehce sychravém dni a myslím, že to dopadlo dobře.“

Takže jste v kalendáři za dřevorubce?
(směje se) „Něco takového. Vypadá to tak. Ale upřímně, já toho dřeva zas tolik nenasekám, aby se mi něco nestalo. Spíše ho nosím z místa na místo.“

Možná jste si mohl spíše zahrát na zedníka, ne? Přece jen začínáte stavět dům.
„No, parcelu jsem kupoval asi před pěti lety, ale až teď poprvé kopneme do země. Doufám, že všechen materiál bude. Vůbec si netroufnu říct, jak dlouho to bude v této době trvat. Jestli rok, nebo dýl. Uvidíme. Každopádně jsem rád, že konečně začínáme.“

Budete stavět v rodném Nymburce, je to tak?
„Ano. A stala se teď taková vtipná věc, že tam kde jsem koupil parcelu, se ukázalo, že naše ulice by se měla jmenovat Veslařská. A jak známo, mezi kanoisty a veslaři je… Ne, že bychom se úplně neměli rádi, ale vládne mezi námi určitá rivalita. Proto jsem si říkal, že je fakt paradox, že zrovna já budu bydlet v ulici Veslařská. Tak jsme napsali dopis na radnici, že bych byl rád, kdyby se to mohlo jmenovat jinak. A Nymburk nám vyšel vstříc, za což moc děkuju.“

Bude to tedy Kanoistická?
„Ne, to ne. Takový návrh jsme nedávali, i když si myslím, že by to tak klidně mohlo být. V Nymburce jsem pořád, nějaké úspěchy taky mám. Ale přece jen nám asi ne úplně každý fandí.“

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud