Martin Hašek
Premium
20. srpna 2018 • 18:00

Plavec Micka: o pláči kvůli olympiádě i křečích a zvracení v bazénu

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Oholená hlava připomíná plavci Janu Mickovi povedený milník jeho kariéry. Na nedávném mistrovství Evropy v Glasgow se poprvé dostal do finále na všech třech svých kraulových tratích. V obsáhlém povídání pro deník Sport mluvil o tom, co se děje v jeho těle, když to přežene s tréninkem, nebo proč má ve vodě občas nutkání ke zvracení. Anebo o tom, proč mezi sportovci chytil přezdívky kůzle a ovečka. 



Velkou dřinu má za sebou a teď si užívá volných dní, které musel vyplnit úsilím o dokončení bakalářské práce. Před šesti lety v Londýně byl Jan Micka nejmladším českým olympionikem. Uprostřed cesty do Tokia je po úspěšném ME v nadějné pozici. A čeká, že mu brzy dorostou vlasy na hlavě, o které v Glasgow přišel kvůli prohrané sázce s parťákem Romanem Dmytrijevem. 

Jak se cítíte bez vlasů?
„Divně, protože jsem dlouho nebyl ostříhaný nakrátko. Všichni říkají: Vypadáš dobře. Ale mně přijde, že vypadám jak šašek. Už mi to ale trochu zarostlo, je to v pohodě. Nepotím se tolik, jsem fešák…“ (úsměv)

Je pro plavce účes důležitý?
„Italové si dělají specifické účesy. Vždycky, když je v jejich týmu na velké akci nějaký nováček, má na hlavě vyholené různé obrazce. Jediný, koho ještě znám, že si holí hlavu, je László Cseh. Já, když mám krátké vlasy, čepička mi spíš padá. Takže si většinou nechávám narůst dlouhé. Ale takhle je to zase pohodlné, člověk se nemusí česat. Říkal jsem si, aspoň nedostanu rýmu z toho, jak mám věčně mokrou hlavu. A bum, prásk! Dostal jsem rýmu a antibiotika, mám náběh na angínu. Beru penicilin a marodím.“

Může to souviset s vypětím na evropském šampionátu?
„Možné to je. Dokud byl člověk v zápřahu, pod psychickým tlakem, tak se udržoval. Když všechno opadlo, polevilo, imunita je náchylnější k onemocnění. Většina sportovců to tak vnímá, že jak se blíží k vrcholu, mají lehčí tréninky, ale jak jsou vytížení, tak pár dní před vrcholem onemocní. Mně se to naštěstí stalo až po akci.“

Vy jste zase letos na jaře kvůli horečkám třeba přišel o sedm týdnů tréninku. Může ale odpočinek tělu krátkodobě pomoct?
„Já jsem takový hyperaktivní člověk. Když mám volno, dva dny odpočívám, ale třetí den už chodím po zahradě a chci už něco dělat. Doma jsou ze mě nervní a trochu na hlavu. Ale volno mi pomůže. Jak jsem hyperaktivní, tak se pak těším do vody. Člověk by šel hned něco dělat, poznávat, nemůže být moc dlouho v klidu.“

Nepřeháníte to ale někdy? Je známo, že před třemi lety jste závodil i s počínajícím zánětem slepého střeva… 
„Když se mi to ozvalo poprvé, neřešil jsem to. Ale probrečel jsem celou noc, jak to bolelo. Druhý den jsem jel na trénink, pohoda, ale mezi ranním a odpoledním tréninkem mě to v obědové pauze skolilo znova. Tak jsme jeli do Thomayerky, kde mě chtěli hned operovat. Já jsem říkal, že mám za chvíli vrcholné závody, na které bych potřeboval odjet. Prosil jsem, jestli by se to dalo řešit jinak, rozehnat to.“ 

A povedlo se?
„Byl tam pan doktor, jehož děti plavaly v USK Praha, a druhý doktor, který taky sportoval. A byť neradi, řekli: Že seš to ty, zkusíme to nějak vyřešit. Dostal jsem pár doporučení, co bych měl dělat, a nějaké injekce. Slepák to rozehnalo, v Bratislavě jsem na Orca Cupu zaplaval český rekord.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud