Narodila se 1. dubna, ale tohle není žádný apríl! Teprve osmnáctiletá Barbora Seemanová byla během slavnostního večera k sto letům českého a slovenského plavání ve Foru Karlín vyhlášena plavkyní roku 2018. Po devíti letech tak ukončila vládu Simony Kubové (za svobodna Baumrtové) a Barbory Závadové. Pomohly jí tři medaile z OH mládeže v Buenos Aires i tři finálové účasti na MS v krátkém bazénu v Chang-čou.
Co říkáte na to, že jste ještě jako juniorka ovládla prestižní anketu?
„Je to skvělý pocit, já jsem tam vlastně stála jako juniorka roku a vůbec jsem nevěděla, že budu vyhlášena jako dospělý plavec roku. Byl to trošičku šok. Myslím si, že jsem měla skvělý plavecký rok. Jsem strašně ráda, že jsem za něj byla takhle odměněna, že to vnímala i široká veřejnost. Jsem strašně vděčná, že jsem tam mohla být na prvním stupínku, i když tam byly vedle mě hvězdy, jaké tam byly.“
Ceníte si vítězství o to víc, že jste byla vyhlášená během výjimečného večera, během něhož se ve Foru Karlín sešly legendy plaveckých sportů jako Milena Duchková-Neveklovská, Josef Hladký či Daniel Machek, včetně slovenských hvězd v čele s Miloslavem Rolkem?
„Jsem ráda, že jsme tady všichni společně, Česko i Slovensko. Na závodech se taky bavíme spolu. Je to takové milé a je to fajn, že slavíme spolu i sto let výročí. A vidět ty hvězdy, které v minulosti dokázaly víc než my, to je neuvěřitelné. Hrozná motivace a strašně hezký zážitek.“
Nabudí vás tenhle večer?
„Jo, určitě. Je to důkaz, že i Česko a Slovensko, ve světě malinké země, to dokážou, že to není jenom o podmínkách, ale že to může v sobě mít každý člověk.“
Když ale na obrazovkách běžely záběry z dávných časů, sálem se ozýval smích…
(úsměv) „Nás udivoval skok do vody, jak to vždycky šplouchlo. Říkali jsme si, že to muselo hrozně bolet. Samozřejmě, svět se posunul, podmínky se posunuly. Plaveme s brejličkami v dlouhých karbonových plavkách. Ale udivovalo nás, že i když měli takové podmínky, že se Československo dokázalo prosadit ve světě.“
Máte mezi legendami svoji srdcovku?
„Já nejsem taková, že bych měla srdcovky. Já z historie českého plavání hrozně obdivuju ty, co přivezli medaili, i ty, co se prosadili nejenom medailemi, ale čtvrtým místem a podobně. Ale nemám jenom jeden idol. Obdivuju víc lidí a každého kvůli něčemu jinému. Chtěla bych si z každého vzít kousek a trošku to převtělit do sebe, abych potom byla idol sama sobě.“
Během večera jste nejdřív byla vyhlášená jako nejlepší juniorka a pak i jako dospělá, byla to pro vás symbolická oslava vstupu do dospělosti?
„Dalo by se říct, že jo. Jak jsem byla vyhlášena jako juniorka, je to sladká tečka za juniorskou kariérou a teď je na čase přesunout se do té dospělé.“
Během loňského roku jste sbírala medaile na mládežnické olympiádě, je pro vás cenné, že jste udržela formu i na prosincové mistrovství světa v krátkém bazénu?
„Myslím, že to bylo taky tím, že jsme se po juniorských olympijských hrách nenechali pohltit tím výsledkem, novináři. Že jsme si neřekli, dobrý, máme už své za sebou, ale šli jsme do toho ještě víc. Makaly jsme s trenérkou, byla tam píle, která tam má být. Nestačil mi jeden úspěch, ale chtěla jsem dokázat něco víc. Znamená to pro mě hrozně moc, protože to byl oficiálně můj první dospělý krok a bylo to úplně skvělý. Myslím si, že to nemohlo skončit líp.“
Jaké máte cíle pro příští rok?
„Furt to samé. Samé soustředění. Ještě se mi to zkomplikovalo maturitou. V dubnu budu mít trošku ulevené plavání, proto už v březnu chci splnit limit na mistrovství světa, abych se pak mohla věnovat jenom škole. Tu potřebuju dodělat, abych se pak mohla naplno věnovat naplno plavání do olympijského roku.“
PLAVEC ROKU
2018 Barbora Seemanová
2017 Simona Baumrtová
2016 Barbora Závadová
2015 Barbora Závadová
2014 Barbora Závadová
2013 Simona Baumrtová
2012 Simona Baumrtová
2011 Barbora Závadová
2010 Simona Baumrtová, Martin Verner
2009 Simona Baumrtová, Michal Rubáček
