Zase si to rozdají jako za starých časů. Veslaři Ondřej Synek a Mahé Drysdale spolu vytvořili jednu z největších rivalit světového sportu jednadvacátého století. Vyhecované souboje jim ale nevzaly vzájemný respekt, který postupně přerostl v přátelství. Kvůli němu sedl dvojnásobný olympijský šampion do letadla, aby v neděli vzdal Synkovi poctu účastí při jeho rozlučkové exhibici.
Takovéhle soustředění tři dny před závodem na mistrovství světa si nepamatují. Ondřej Synek si s Mahém Drysdalem ve V.I.P. stanu račicského závodiště otevřeli pivo. A další plánovali na párty před závodem, na které se sejdou i s dalšími účastníky Synkovy rozlučky. „Snad si užijeme nějakou legraci, která nám pomůže přežít závod,“ smál se Drysdale.
Jak se vám daří?
„S veslováním jsem skončil před patnácti měsíci a teď je ze mě finanční poradce, což je hodně rozdílný život… Jsem rád, že jsem zpátky na mistrovství světa, i když trochu dřív, než jsem čekal. Těším se na závod s mými bývalými soupeři.“
Jak jste na exhibici v Račicích trénoval?
„Netrénoval jsem… (směje se) V běžném životě je těžké si na veslování udělat čas, na vodě jsem byl od konce kariéry jenom dvakrát. Do konce týdne to snad bude pětkrát. Nejsem ve formě, v jaké jsem býval, to je jasné.“
Jak snadné bylo zapomenout na veslování?
„Bylo to docela jednoduché. Když jsem skončil, chtěl jsem se párkrát vypravit na vodu a dát si nějaký trénink. Ale neudělal jsem to. Měl jsem jiné povinnosti, staral jsem se o rodinu. Během posledního roku jsem docela hodně jezdil na kole, hodně času jsem strávil na horském kole, kde jsem si splnil pár výzev, kterým jsem se nemohl věnovat, když jsem vesloval. Byla to příjemná změna. Na lodi jsem byl v minulém týdnu a bavilo mě to.“
Co vás napadlo, když vám Ondra zavolal s nabídkou zazávodit si v Račicích?
„Že to bude bolet… (smích) Ale přijet sem, kde je Ondra doma, to byl samozřejmě skvělý nápad. Rozhodně mi stálo za to sem přijet, i když je to dlouhá cesta. Doufám, že bude mít Ondra dobrou náladu. Vím, že domácí mistrovství světa je zvláštní událost. Já jsem to zažil a Ondra mě porazil (v roce 2010 na jezeře Karapiro). Jsem rád, že mám možnost zazávodit si i před jeho domácím publikem.“
S Ondřejem jste byli velcí rivalové, ale postupně se z vás stali velcí kamarádi. Jak se vyvíjel váš vztah?
„Skif je zajímavá disciplína, protože jste hodně sami. A přátelství se prostě zrodí. Známe se od roku 2005, kdy jsme proti sobě začali na vrcholné úrovni jezdit. Má čeština není dobrá, ale Ondřej se během let v angličtině stále lepšil. Takže jsme začali komunikovat. A protože víte, jak je tenhle sport těžký, oceňujete i vaše soupeře. Měli jsme neuvěřitelnou rivalitu, která trvala šestnáct let. Hodněkrát se stalo, že jeden z nás byl na nejvyšším stupínku a ten druhý byl na tom druhém. Je to opravdu výjimečná bilance. Jsem rád, že naše přátelství pokračuje. A že se už nevidíme jenom kvůli veslování, ale i proto, abychom si spolu dali pár piv…“ (směje se)
Rivalita vás posouvala?
„Absolutně. Posouvala nás, každý chtěl makat o to víc. Je to trochu, jako kdybyste se poprali s kamarádem. Pak si dáte pivo, povídáte si o tom, jak jste oba dobří (směje se). Takhle to je do dalšího závodu, v něm vás on porazí a je to špatné. Je to určitě i důvod, proč jsme byli tak úspěšní. Pořád jsme se snažili být lepší než ten druhý, což nás posouvalo i před ostatní.“
Na jaké závody s Ondřejem vzpomínáte?
„Jeden z nich je mistrovství světa 2015 (v Aiguebelette zvítězil Synek o 34 setin – pozn. red.), bylo to velmi těsné. Ještě sto metrů před cílem jsme byli vedle sebe, mohli se na sebe dívat, musela rozhodnout cílová fotografie. Dlouho jsem ji pak měl vystavenou na zdi a byl to jeden z faktorů, který mě motivoval před Riem. Pak mě také napadá další závod, který skončil cílovou fotografií, a to Holland Beker. Z obou jsem měl na zdi ty fotky a připomínaly mi, co mám v dalších závodech dělat.“
V čem jste stejní a v čem odlišní?
„To, co děláme, je dost individuální sport. Ale v hodně ohledech jsme si byli podobní. Rozuměli jsme si. Každý den jsme se snažili přidat. Takže mezi námi bylo hodně podobností. Každý chce vyhrát. A bylo příjemné vědět, že máte takového rivala, který vás posouvá, a víte, že když nebudu v nejlepší formě, tak vás porazí. To bylo něco, na co jsem myslel. Vždycky, když jsem se někde ukázal, věděl jsem, že na tom musím být nejlépe, jak umím. Tohle bylo speciální.“
|
„Na vodě vůbec nějaké přátelství nepřipadalo v úvahu. Bylo to o tom, aby každý jel za sebe. Ale na souši jsme se pak potkávali, mluvili jsme o závodě, o životě a dál. Byl jsem rád, že jsem ho porazil u něj doma na Novém Zélandu. Bylo to moje první vítězství na mistrovství světa. Byla tam neskutečná atmosféra, hrozně moc lidí. Bylo to pro mě hodně emotivní. A náš závod? Myslím, že to nikdo nechce vypustit, že to jen odevzdaně provesloval. Všechny to bude bolet…“ |
|
Narozen: 19. listopadu 1978 (43 let) |
|
Největší úspěchy: dvojnásobný olympijský vítěz (2012, 2016), pětinásobný mistr světa (2005, 2006, 2007, 2009, 2011) |
