Biatlonoví fanoušci jsou ve varu, už ve čtvrtek startuje v Hochfilzenu mistrovství světa. Český biatlon do něj půjde v pozici mimořádně dynamicky rostoucího sportu. Prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza popsal v pořadu iSport TV Overtime, jak se projevuje boom v praxi. Co dnes schází nejvíc? Dostatek trenérů, kteří by byli připravení na velký nárůst zájemců o provozování biatlonu z řad dětí.
V roce 2012 měl biatlonový svaz 116 členů, dnes je jich už kolem dvou tisíc. Tato čísla dobře vystihují, jak biatlon letí v Česku vzhůru. Příklady Gabriely Soukalové , Ondřeje Moravce a dalších reprezentantů táhnou a děti se na střelnice přímo hrnou.
„Je to tak, máme obrovské problémy to personálně ustát. Pušky nakoupíme, ale trenéři nám chybějí. Chceme zřídit deset trenérských postů na mládež placených ze svazu. Změnily jsme systém udělování trenérských licencí, abychom vzdělávání zkvalitnili. Uvědomujeme si, že tady nás tlačí bota. Snažíme se to posunout co nejrychleji,“ říká Hamza.
Najdou se i místa, kde poptávka po biatlonu převyšuje kapacity. „Jsou kluby, kde odmítají, ale snažíme se to rychle přeorganizovat, abychom byly schopné je nabrat, až přijdou na jaře.“ Počet lidí zabývající se biatlonem roste. „Oživujeme i trenérské legendy, aby nám šly pomoct. Někteří lidé podávají výpověď v práci, protože věří, že to všechno ekonomicky zvládneme a jdou dělat biatlon,“ tvrdí biatlonový šéf.
A jak je biatlon finančně náročný? Biatlonové vedení se snaží rodiče nepřetěžovat, do rozvoje mládeže jde 70 procent prostředků, se kterými biatlon hospodaří. „Náboj stojí 2 koruny a flinta 80 tisíc. Sport je to reálně drahý, srovnatelný s hokejem. Snažíme se tomu pomoct, nejsme už žádná rychlokvaška.“
Speciální příloha: Vše o MS v biatlonu 2017, Hochfilzen - čtěte ZDE >>
