Narodit se v Novém Městě na Moravě do sportovně založené rodiny a nedělat běžecké lyžování či biatlon by byl téměř hřích. Jonáš Mareček měl jasno, jakmile coby kluk vzal do rukou vzduchovku. První mistrovství světa v rodném městě sledoval nyní 22letý biatlonista jako divák. Další příležitost ukázat se mámě a tátovi už prošvihnout nechtěl. V čem nejmladší muž domácí výpravy vyniká?
Sotva se naučil chodit, už mu táta, sám nadšený sportovec, nazul na nohy lyže. Tehdy nikdo netušil, že z malého Jonáška jednou vyroste biatlonový reprezentant a dokonce juniorský mistr světa. „Člověk může hledat svůj potenciál a zkoušet, kde až jsou limity těla. To je to, co mě na tom baví. Jak u lyžování, tak i u střelby,“ říká Jonáš Mareček, který během šampionátu oslaví 23. narozeniny.
Nyní už je jméno Jonáš Mareček pevně spojeno s biatlonem. Co bylo prvním impulzem k tomu, že jste s ním začal?
„Taťka znal tehdejšího trenéra novoměstských žáků Miloše Buchtu. Já jsem v té době, když jsem byl malý, dělal atletiku. Jednou jsem byl na nějakých cyklistických závodech, kde jsem ale nesoutěžil, byl jsem tam s taťkou jen jako divák. Jako doprovodný program tam byla střelba ze vzduchovky, což mi docela šlo, tak taťka zavolal Milošovi a přihlásil mě k němu do biatlonu.“
Chytlo vás to hned od začátku?
„Popravdě už si to úplně nepamatuju, ale myslím, že docela jo. Ze začátku to byl jen letní biatlon, a pak až asi za rok nebo za dva se k tomu přidala zima. Tenkrát to ale bylo úplně jiné. V mé věkové kategorii jsme byli v Novém Městě dva, takže jsem ještě hodně chodil trénovat s lyžaři. Ostatní biatlonisti tam však byli super, takže jsem tam chodil moc rád.“
V kolika letech to bylo?
„To bych kecal, ale myslím, že to mohla být tak třetí, čtvrtá třída.“
Takže při prvním mistrovství světa v Novém Městě na Moravě v roce 2013 jste chodil do areálu pomáhat, nebo jen koukat?
„Jen koukat. V té době to bylo ještě takové, že jsem toho dělal víc, takže jsem chodil občas na biatlonový trénink, někdy ještě na atletiku a někdy s lyžaři. Ale závody na mistrovství světa si pamatuju.“
V atletice jste měl všeobecnou průpravu, nebo už jste se na něco specializoval?
„To tenkrát bylo všeobecné. Byl jsem snad jen na dvou závodech a ty byly vždycky takové, že tam byla patnáctistovka, vrh granátem nebo něco podobného a nějaký skok. Takže žádné zaměření.“
Pocházíte z Nového Města, předpokládám tedy, že jste na běžkách jezdil už odmalička.
„Taťka hodně sportuje celý život, takže jsem začínal tak, že už jako hodně maličkého mě nesl na zádech. Pak jsem dostal malé lyžičky. Takže asi úplně od doby, kdy se dá stát na lyžích, jsem rekreačně běžkoval.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
