Tři části MS v biatlonu: od euforie k naději. Rozlučková show Böa
Začalo to parádně. Nečekaným stříbrem české smíšené štafety. Jenže pak se fanoušci i závodníci museli vrátit na zem. Individuální závody se až na výjimky tolik nepovedly, nejlepší výsledek zaznamenal Michal Krčmář. O víkendu pak náladu spravila mužská štafeta, která ukazuje potenciál do budoucna. Ačkoliv medailově ve Švýcarsku vládli Francouzi, šampionát patřil Johannesi Böovi.
Na medaile českých biatlonistů před světovým šampionátem v Lenzerheide asi moc fanoušků nesázelo. Přesto hned první den všichni zírali, co se to děje. Smíšená štafeta i díky heroickému závěru Michala Krčmáře vybojovala stříbro. Sám už v rozhovorech po tomto výkonu prohlašoval, realistickým pohledem, že už mají Češi splněno. Mohli znovu pouze překvapit. Ačkoliv k tomu bylo několikrát blízko, nestalo se.
„Pocit ze šampionátu je i tak neměnný. Za mě je to nad očekávání,“ řekl v rozhovoru pro ČT sport po včerejším závodu s hromadným startem, v němž byl jediným českým účastníkem.
U čtyřiatřicetiletého majitele stříbra z olympiády v Pchjongčchangu se zjevně projevily zkušenosti. Zatímco v sezoně se pral částečně s materiálem a také se střelbou, na mistrovství světa zajel nejlepší české výsledky. „Dokázal jsem vygradovat formu,“ těšilo biatlonistu, který si v kariéře prošel už lecčíms. Jeho nejlepším zápisem na tomto MS bylo kromě štafet 8. místo z vytrvalostního závodu.
Mužský tým pak předvedl v sobotní štafetě, kde byli Češi chvíli i na medailové pozici, že tato sestava by v budoucnu mohla na pódium opravdu útočit. „To by byl můj sen, kdyby se nám to se štafetou ještě během mé kariéry povedlo,“ nechal se už dřív slyšet Krčmář. Ve Švýcarsku ho v ní doplnili Tomáš Mikyska, Vítězslav Hornig a Jonáš Mareček.
Ženy bez Davidové neuspěly
Při absenci Markéty Davidové se u českých žen toho nejvíc čekalo od Terezy Voborníkové. Výsledky z posledního Světového poháru (9. ve sprintu a 11. ve stíhacím závodu) před MS naznačovaly, že i její forma graduje. V Lenzerheide byla velmi platnou členkou mix štafety, jenže pak jí nevyšel sprint, který se jel v hodně nepříjemných povětrnostních podmínkách.
„U Terky bohužel výsledek jednoho závodu dost ovlivnil i ty další,“ naznačil sportovní ředitel českého týmu Ondřej Rybář to, že kvůli nezdaru ve sprintu se Češka nedostala do ‚stíhačky‘ a následně ani do závodu s hromadným startem.
Ve třech štafetových závodech, kterých se účastnila, ale platila Voborníková za oporu týmu.
Na šampionátu byli všichni zvědaví na to, co předvede při své poslední účasti Johannes Thingnes Bö. A hvězdný Nor nezklamal. Ačkoliv MS celkově kralovali Francouzi, on se stal v počtu medailí nejúspěšnějším sportovcem (5 cenných kovů, z toho tři zlata). Vše navíc vyšperkoval rekordem. V počtu zlatých medailí z MS překonal svého předchůdce Ole Einara Björndalena, který musel jen odevzdaně konstatovat: „Počítal jsem s tím, že tento rekord získá a jsem na něj hrdý.“
Jak ale Bö ukázal v závěrečném kole sobotní mužské štafety, které pojal hodně exhibičně, přijel si svůj poslední šampionát hlavně užít. Tak tedy úkol splněn.
| Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Francie | 6 | 2 | 5 | 13 |
| 2. | Norsko | 4 | 3 | 2 | 9 |
| 3. | Švédsko | 1 | 2 | 1 | 4 |
| 6. | Česko | 0 | 1 | 0 | 1 |
| Itálie | 0 | 1 | 0 | 1 |
