Čeští biatlonisté ztrácí. Chybí štít Koukalová, tým odmítá zbrklé změny
Raketový pohon zažehli na úvod jiní. Čeští biatlonisté místo atakování předních míst začali letošní SP velmi vlažně. Ze sedmi závodů brali při absenci Gabriely Koukalové jen dvě místa v top desítce, ani jednu medaili a jak v běhu, tak i ve střelbě mají co pilovat. I v neděli je v Östersundu od medaile dělila řádná porce a poprvé od roku 2010 odjíždějí z prvního dílu SP s prázdnou. Je třeba se bát? Zatím ne. Ale rovněž je to výstraha.
Rychlost má přijít postupně
Dobrá zpráva, za týden v Östersundu postupně zrychlili – do srovnání se světovou špičkou ale mají ještě daleko. „Jsem ovšem rád, že to jde nahoru. Začátek byl hrozný, ale už se cítím líp,“ přiznal včera pro ČT Ondřej Moravec, jenž se ve stíhačce posunul o 22 míst.
U něj se dal slabší nástup vinou letní infekce jater čekat – ostatní (Šlesingr, Krčmář, Puskarčíková) věří v čas a fakt, že v létě kladli důraz na objem před intenzitou. „Gradovat by to mělo postupně,“ tvrdí trenér mužů Michael Málek.
Střelba? Otázka psychiky
Ondřej Moravec odjíždí s úspěšností střelby 90,3 %, Michal Šlesingr 81,6 %, Veronika Vítková zase 78,8 %… Östersund nepatří k nejlehčím střelnicím, avšak kromě nedělních stíhaček byly větrné podmínky ve Švédsku (byť pod ostrým umělým osvětlením) spíš klidnější. Jenže palba je i otázkou psychiky.
„To si závodníci musí srovnat sami v sobě. Na tréninku se snažíme tlak simulovat, ale v závodním režimu je to jiné,“ řekl Michael Málek a Veronika Vítková dodala: „Měla jsem tu hořký začátek, ale další závody mi zvedly náladu a vím, že jsem dobře připravená.“
Bez štítu jménem Koukalová
Možná je únavné slyšet to znovu, ale je to fakt. Vloni to byla ona, která brala v Östersundu jediné dvě české medaile, a i předloni na ně měla výrazný vliv. Absence elitní závodnice typu Gabriely Koukalové je znát nejen v závodech žen (zde bylo maximum 7. místo Evy Puskarčíkové), ale i ve smíšené štafetě, jež skončila třináctá, nejhůř za poslední roky.
„Těmi diskuzemi, jak je teď český biatlon dole a že tomu chybí Gábina, se však nenechávám rozrušovat. Závoďáci, co tu jsou, již dokázali spoustu věcí. Musíme se koukat dál,“ věří ve zlepšení šéftrenér Ondřej Rybář.
Časování formy směrem k OH
Varují před předčasnou panikou a případnými zbrklými změnami. Je třeba dál věřit v systém. „S týmem jsme už zažili hodně. Měli jsme dobré i horší závody, jednou to jde líp a jindy hůř. Neděláme z toho závěry, je to teprve začátek sezony,“ řekl Rybář. Olympiáda je za dva měsíce a um načasování formy je v tomto alchymie.
„Dosavadní systém nám přinášel medaile, takže nemá smysl se toho bát. Není to o tom teď měnit o 180 stupňů trénink, ale být trpělivý a věřit, že to, co se s týmem dělá, se dostaví. Koncepce je nastavená dobře,“ míní Málek.
Češi po Östersundu
2017 0-0-0
2016 1-0-1 (1 zlato a 1 bronz Gabriela Koukalová)
2015 1-0-1 (1 zlato Gabriela Koukalová, 1 bronz smíšená štafeta)
2014 0-2-1 (1 stříbro Veronika Vítková, Ondřej Moravec, 1 bronz Michal Šlesingr)
2013 2-0-0 (1 zlato Gabriela Koukalová, smíšená štafeta)
2012 0-0-1 (1 bronz smíšená štafeta)
2011 0-1-1 (1 stříbro Michal Šlesingr, 1 bronz Jaroslav Soukup)
