Nová Neumannová? Janatová už tlačí na špičku i díky dřině s Nory: Vezu se s nimi na vlně
V nekonečném hledání nové Kateřiny Neumannové se nikdo nedostal dál než ona. Běžkařka Kateřina Janatová (28) se zimu co zimu působivě posunuje k absolutnímu vrcholu. V minulé sezoně se propracovala na šesté místo celkového pořadí Světového poháru, byla osmkrát v top ten a v Cogne jí na bruslařské desítce scházelo devět sekund k prvním stupňům. Její průlom do špičky pasuje s odchodem do Norska, kde trénuje podle mantry nejlepšího lyžařského národa.
Doma narazila na zeď. Kateřina Janatová už třetí rok žije se svým britským přítelem Jamesem Clugnetem v Lillehammeru a trénuje pod dohledem norského experta Josteina Vinjeruiho. Načichla vášní země, kde lidé chodící se psy nechodí pěšky, ale venčí je na běžkách. Oddala se drsným tréninkům vražedného norského threshold systému na laktátové hraně. Na startu olympijské zimy je už blízko vrcholu. „Jakékoli podium by bylo krásné,“ říká.
V Norsku jste třetí rok a stále se zlepšujete. Co za tím stojí?
„Dřív jsem trénovala s Honzou Francem. Dostala jsem se na nějaký limit, měla jsem pocit, že už si nemáme tolik co předat. Byla jsem velmi rychlá, ale chyběla mi vytrvalost. Jakmile jsem přešla k novému trenérovi do Norska, tak jsem nastavila norský trénink. Šla jsem podle jejich systému, jak trénují víc hodin. My tomu říkáme threshold, je to určitý laktát, je to hodně specifické. V tom jsme strávila o dost víc hodin. Přijde mi, že díky tomu mám větší basic level, z kterého můžu stavět dál. Trénovala jsem víc a tělo mi to dovolilo, jak jsem měla za ty roky nastřádáno. Teď mám pocit, že jsem možná našla svůj limit. Těžko říct, jestli dokážu trénovat ještě víc, než trénuju.“
Váš reprezentační kolega Michal Novák v drobné nadsázce mluví o tom, že trénuje na hraně života a smrti. Vidíte to podobně?
„Teď tyhle tréninky přijdou. Možná jsem si říkala, že někdy mám pocit, že se na tréninku necítím stoprocentně. Ale pamatuju si pocit ze zimy, kdy jsem se na trati cítila nesmrtelně. Já bych ten pocit chtěla znovu, ale doufám, že ten pocit mi přijde právě v tu zimu. Nutím trošku mojí mamku, aby víc sportovala. Poznává a víc rozumí, že když jedeme naplno, není to žádná sranda. Já na tom limitu, kdy už začínám být unavená, dokážu jet dlouho. To je ten klíč. Musím odjet hodně těžkých tréninků a být v určité intenzitě.“
Jak těžíte z toho, že žijete v zemi, kde je největší konkurence na světě?
„Tam je zástup běžců, kteří vás vždycky dokážou nahradit.
