Medaile přišla po oslavě. Zapíjeli jsme dítě parťáka, přiznal Soukup

Dění kolem sebe neprožívá. Jaroslav Soukup je flegmatik, který má nejradši pohodové projížďky na chopperu. Včera však biatlonista zapnul turbo, které mu vyneslo bronz z MS ve vytrvalostním závodě na 20 km. Předčil tak i další skvělé výkony kolegů Michala Šlesingra (6. místo) a Ondřeje Moravce (12. místo). Medaili věnuje rodině, sobě plánuje nadělit novou motorku.

Po poslední střelbě jste ztrácel na medaili osm vteřin. Jak vám bylo, když jste projel cílem a bylo jasné, že jste ze stupňů vítězů odsunul domácí hvězdu Andrease Birnbachera?
„Je to skvělé, něco neuvěřitelného. Fyzicky to bylo hodně náročné a závěr jsem jel na krev. Je fakt, že Němci byli naštvaní, zkazil jsem jim oslavu, ale vedle nich mi spousta lidí na tribuně fandila a většina německých trenérů za mnou přišla a upřímně gratulovali.“

Věřil jste, že i s jednou chybou můžete mít medaili?
„Nečekal jsem to. Měl jsem informace, že jedu kolem pátého místa a až před cílem mi řekli, že útočím na medaili. Když jsem dojel a byl třetí, tak jsem doufal, že by to mohlo vydržet, protože většina dobrých závodníků už byla v cíli. Strach tam ale byl. Startovní pole je hodně vyrovnané a dlouhý závod je vždycky o střelbě. Uspět může hodně lidí.“

Letos jste dojel třetí i ve stíhacím závodě Světového poháru v Östersundu. Tam jste se ale neradoval a myslel si, že jste čtvrtý. Byla nyní oslava o to lepší?
„Vzpomněl jsem si na to. Moc jsem se ale nemohl radovat ani teď, medaile hned jistá nebyla. Vyšlo to, ale nedá se říct, jak na tom budu v dalších závodech. Beru to tak, že v biatlonu je každý den jiný. Například teď jsem si vůbec nebyl jistý střelbou vstoje, kde jsem jednou minul. Jelikož jsem ale netušil, jak si vedu, přijel jsem na poslední položku bez nervů a dal to.“

A jak vypadá radost nyní, když víte, že jste pro Česko získal medaili z mistrovství světa po pěti letech?
„Ještě se mi to rozleží v hlavě. Medaile přišla den po oslavě narození dítěte parťáka Tomáše Holubce. Měl jsem jedno pivo a malou skleničku šampaňského, teď něco malého taky bude. Nejdřív jsem byl obrovsky šťastný, ale hned poté přišel stres okolo a nadšení opadlo. Skoro dvě hodiny jsem strávil na dopingové kontrole.“

Prý medaili věnujete rodině.
„Přesně tak, přítelkyni Renatě, rodičům, sourozencům Martinovi a Pavle, to jsou mí největší fanoušci. Taky trenérovi Ondrovi Rybářovi a Zdeňku Hákovi, u kterého jsem začínal.“

Za bronz dostanete téměř dvě stě tisíc korun. Je pravda, že si koupíte novou motorku chopper, na kterých s trenérem Rybářem a biatlonistou Zdeňkem Vítkem jezdíte?
„Nepřemýšlím nad tím, co s penězi udělám a ještě dlouho nebudu přemýšlet. Uvědomuju si ale, že jsme se domlouvali, že když bude medaile, tak ji koupíme. Něco jsem slíbil Zdeňkovi, ale bylo to tak velké, že to radši nebudu ventilovat a doufám, že na to zapomněl.“

V poslední době stál český biatlon hlavně na výkonech Michala Šlesingra. Co se změnilo, že jste se mu nyní vyrovnal vy i další reprezentant Ondřej Moravec?
„Trenér Ondra Rybář na nás hodně zapracoval. Změnili jsme přípravu, vyhýbají se nám zranění, ale já se nechci brát jako nějaká špička. Stále jsem při zemi, umístění do dvacítky je vždy krásné, vždy záleží na okolnostech. Vím, že ještě mám rezervy ve střelbě, tam se musím zlepšit.“

Na šampionátu vás ještě čekají dva starty. Štafeta a závod s hromadným startem. Máte formu, abyste zopakoval podobný výkon?
„Budu se snažit, aby se to povedlo, ale v biatlonu je jednoduché všechno pokazit.“