Nová naděje vyrostla českému lyžování měsíc před libereckým mistrovstvím světa. Jednatřicetiletý Pavel Curavý podruhé v kariéře vystoupal na stupně vítězů v závodě Světového poháru v severské kombinaci.
V sobotu měl černý den, ale včera v italském Val di Fiemme slavil třetí místo.
Mezi třemi jste poprvé od ledna led 2002, kdy jste skončil druhý v Liberci. Věřil jste, že se ještě stupňů vítězů dočkáte?
„Je to krásné! Netušil jsem, že se ještě něco takového může stát. Na můstku tě m ku mi skok moc nevyšel, ale běžky b jsem měl super namazané. Lyže mi jely skvěle.“
Po skoku jste byl sedmý a běh je vaší horší disciplínou. Jak to, že to dopadlo tak ta dobře?
„Měl jsem dobrou výchozí pozici. Všichni vědí, že to na běžkách neumím tak dobře. Snažili se mě předjet, ale koukali, že na to nemají. Na osmém kilometru se urvali Moan, Schmid a Stecher. Já jsem v posledním kopečku před cílem udělal Ackermanna a těsně před cílem předjel i Stechra. V posledních pár metrech se mi už vyčerpáním motaly nohy. Chybělo však málo a mohlo z toho být druhé místo. Ale to bych chtěl moc. Jsem rád, že jsem nespadl a dojel do cíle. Fantazie!“
Jak se vám líbil sobotní závod, který se jel nově s hromadným startem běžecké části, po němž následovala skokanská část?
„Pro mě hrozné! Já kontakty moc nevyhledávám a najednou si tolik lidí šlape po nohách, lyžích, holích. Občas se někdo ožene. Nelíbí se mi to. Na trati mi vykopli lyži, která mi pak ujela. Před prvním závodním kolem mě chytala křeč do zad. Při tréninku odskakování jsem se hlavou srazil s asistentem. A skončil jsem třináctý. A to se mi ještě před startem roztrhla bota. Narychlo jsem si to zalepil izolačkou.“
A jak jste problém vyřešil pro nedělní závod?
„Jel jsem v trenérových botách. Před startem jsem moc nevěřil, že to půjde. Byly mi volnější, ale asi už v jiných nepojedu, když jsem skončil třetí.“ (smích)
Berete třetí místo z Val di Fiemme jako naději na dobrý výsledek i na světovém šampionátu v Liberci?
„Když vydrží zdraví a budu mít tolik štěstí jako teď, tak se to samozřejmě může povést. Jenže ono se to může povést dvaceti lidem. Dobré je, že z našeho týmu nejsem jediný. Když dobře skočí, můžou uspět i Tomáš Slavík nebo Mirek Dvořák, protože běhají lépe než já.“
