Lyžování sázkaře moc nepřitáhlo

Nejvíce lidé sázeli na lyžařské štafety, skoky na lyžích a závod na 15 kilometrů klasicky s účastí Lukáše Bauera. "Mistrovství se konalo v Česku, proto se na něj sázelo mnohem víc, než je při klasickém lyžování obvyklé. Na druhé straně ve srovnání například s fotbalem nebo hokejem jsou počty sázek i objemy vkladů nižší. Více se prosází třeba i při grandslamových turnajích v tenisu," řekl mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund.

Podle mluvčího Fortuny Tomáše Bahníka lyže stabilně dlouhodobě zaostávají za sporty jako fotbal a hokej, následují basketbal, tenis, volejbal, házená, doplnil mluvčí Fortuny Tomáš Bahník.

Mezi důvody, proč objem sázek zdaleka nedosáhl úrovně oblíbenějších sázkových příležitostí, patří podle mluvčího holdingu Synot Jiřího Hrabovského to, že časy závodů se pohybují v dopoledních hodinách či krátce po obědě, atraktivita klasického lyžování není pro sázející nijak výrazná a skupina favoritů je daleko širší.

Sázející navíc nemají tak dokonalé informace a přehled o soutěžících jako u fotbalu či hokeje a sázky na klasické lyžování tak vyhledávají spíše odborníci z daných odvětví. "Na jednotlivce v individuálních disciplínách se sázelo jen průměrně, řekněme nejvýše v řádech nejvýše několika desítek tisíc korun," řekl Jiří Hadrava z Tipsportu.

Z toho prý vybočil jen Lukáš Bauer, na kterého v prvním závodě na 15 km lidé vsadili celkem téměř půl milionu korun. Naopak táhly sázky na družstva, a to zejména na velké favority jednotlivých disciplín.

Zajímavé podle Hadravy je, že sázkaři nijak výrazně nevěřili české štafetě mužů, která měla velké ambice. Celkově byli bookmakeři sázkových kanceláří úspěšnější než sázející.

Ti totiž podle Bahníka věřili v lepší umístění českých sportovců, kteří však jejich přání ani očekávání veřejnosti nenaplnili. "Na šampionátu jsme vydělali. Sázející vydělávali hlavně na disciplínách, v nichž zvítězil norský běžec Northug," uvedl Zikmund.