Hlavně žádnou paniku! Profesor Pavel Kolář, přední český expert, upozorňuje na to, že lidé jsou kvůli působení vnějších vlivů zbytečně vystaveni strachu. Někdy až panice. „Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života,“ říká světoznámý fyzioterapeut, přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství v Motole. Speciálně pro páteční Sport Magazín a iSport.cz zodpověděl na 10 důležitých otázek.
Jak posílit imunitu? Co konkrétně byste poradil běžným lidem?
„Naši imunitu můžeme posilovat jako svaly. Chce-li ji člověk zesílit, tak to nelze jinak, než se potkat se stresem. Přiměřeného stresu je třeba využívat jako očkování. Bez očkování stresem proti stresu jsme zranitelní a více náchylní k nemocem a duševním poruchám. Významným faktorem pro posílení imunity jsou fyzická zátěž, otužování, saunování, modulace příjmu potravin, nadmořská výška a další věci. Zásadní vliv na imunitu mají také psychické vlivy. Zásah do naší imunity vlivem psychického stresu je možný nejen přímým působením stresu, ale už i pouhými signály, které člověk vyhodnotí jako ohrožení. Dokonce více podléhá vlastní interpretaci situace než přímým psychickým stresogenním vlivům. Pokud tedy situaci už předem vyhodnotí způsobem „já to nezvládnu, je to nad mé síly, je to nebezpečné, ohrožující“, tedy s vnitřně úzkostným pocitem a strachem, vznikne v jeho organismu naprosto stejná změna imunity, jako když na nás zaútočí psychický stres přímo, třeba když se pohádáme s manželkou nebo nás vyhodí z práce. Tento fakt je v době koronavirové krize velmi důležitý.“
Jak odbourat stres, když i média jsou neustále plná koronaviru?
„Dnešní mediální a oficiální interpretace situace hodně přispívá k celkově špatnému vyhodnocování a orientaci v dané problematice. V lidech se vytváří zcela neadekvátní strach, někdy až panika. My jsme přitom v naší Motolské nemocnici, která je jedním z center péče o pacienty s těžkým průběhem onemocnění, neměli za poslední dva měsíce jediný vážný případ, kdy musel být pacient intubován. I v celé republice je minimum případů s těžkým průběhem. Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života.“
Jak se celkově dostat do psychické pohody?
„Je třeba přestat dělat paniku. Vezměte si situaci, že přijde na testy jakýkoliv člověk bez příznaků nemoci a my se nezaměříme na COVID, ale na různé jiné viry či bakterie. Třeba takového zlatého stafylokoka má spousta lidí, aniž by o tom věděla, a přitom dělá ve zdravotnictví nebo v potravinářství. Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
Jak situaci řešit v době, kdy přibudou chřipky a virózy?
„Jsem přesvědčený, že se mají testovat jen lidé, co mají příznaky. Onemocnění COVID-19 má dnes v naší zemi méně komplikací a úmrtí na počet nakažených, než je tomu u chřipky.“
Neznamená současná situace konec velkých newsroomů a obřích místností se značnou hustotou lidí? Na jedné straně je někdo nemocný a přes klimatizaci to mohou vzápětí chytit všichni.
„Každopádně to bude znamenat omezení naší svobody. Už jen vyjádření jedné z hygieniček bylo symbolické. V obsahu řekla: „Na podzim bude zavedeno plošné nošení roušek, i když třeba nebude tolik nových případů. To ale nevadí, alespoň to pomůže, abychom si nepřenášeli chřipku a jiné nemoci.“ Jinými slovy řečeno: Roušek a jiných omezení se už nezbavíme do smrti. Jsou tu napořád…“
Máte nějaké rady pro profesionální sportovní kluby, jak současnou nelehkou a nepředvídatelnou situaci přežít?
„Ano. Netestovat sportovce bez příznaků. Jinak se sport nikdy nerozběhne.“
Nemáte obavy celkově o osud profesionálního sportu v Česku?
„Mám skutečně velké obavy z jedné věci. Vlivem této krize se geometrickou řadou začíná prosazovat esport. Tím se děti a mladí lidé přestanou hýbat úplně. To je pro zdraví dětí a celého národa vekou hrozbou. Přirozený pohyb a tělesnou zátěž nelze ani v nejmenším nahradit virtuálně. Když se rozmanitost pohybu nezapíše do našich zkušeností, už se to v pozdějším věku nedá nahradit.“
Je reálné pokračovat v profesionální sezoně, i když se v nějakém týmu objeví jednotlivý případ nakaženého? Nebo stačí jedince izolovat a může se hrát dál? Jinak si lze těžko představit, že by se ligové soutěže dohrály.
„Už jsem na to odpověděl. Stejně jako u chřipky je třeba reagovat na příznaky. Nemoc je definovaná svými příznaky, nikoliv nálezy. Když mám výhřez ploténky, herpetické viry, streptokoka, stafylokoka, tak to ještě neznamená, že jsem nemocný.“
Měli by fanoušci chodit fandit na stadiony v rouškách?
„Při dnešním způsobu myšlení to možná dopadne tak, že sparťanští fanoušci dostanou nakázáno mít roušky na Slavii a slávističtí na Spartě…“
Jak vy osobně se snažíte žít tak, abyste minimalizoval možnost nákazy?
„Žiju normálně.“
| CO UŽ ŘEKL PAVEL KOLÁŘ V MINULOSTI |
|
„Zdraví sportovci či mladí lidé se nemají důvod bát. To bychom se pak museli bát pustit i dítě do školy, protože by ho mohlo cestou přejet auto. Mimochodem, v tom mu hrozí mnohem větší nebezpečí, než je tomu u koronaviru...“ „Naše současná civilizace je velmi časná zranitelná a málo odolná. Fyzicky, ale i psychicky. Strašně rychle se dostala do iracionálního způsobu uvažování. Je na tom vidět deformovaný pohled na biologickou podstatu člověka. A jinak se také během této doby více dostává na povrch, co v každém jednom z nás někde uvnitř opravdu je. Jak v tom pozitivním, tak v tom negativním.“ „Je to také dáno bezstarostnou dobou. Západní společnost dlouho nezažila válku či jinou opravdovou tragédii. To je moc dobře, ale na druhou stranu nás život v blahobytu velmi oslabuje. Jsem přesvědčený, že úplně stejnou pandemii bychom v těžkém období vnímali rozhodně v jiném psychologickém kontextu. Nemáme totiž srovnání s úplně jiným stupněm obav a ohrožení.“ |
