Při rozdělování stovek milionů korun sportovních dotací panoval chaos. Vyplývá to z výpovědi bývalé úřednice ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslavy Krumphanzlové. Právě ona měla jako administrátorka na starosti neinvestiční program III na podporu střešních organizací, kvůli němuž jsou obžalováni vrcholní představitelé České unie sportu Miroslav Jansta a Jan Boháč.
Soud týkající se údajných manipulací se sportovními dotacemi má za sebou důležité svědectví. Šéf České unie sportu Miroslav Jansta či generální sekretář organizace Jan Boháč jsou obviněni kvůli tomu, že se před třemi lety ozvali proti návrhu rozdělení dotací ze strany MŠMT. Administrátorka programu III Jaroslava Krumphanzlová v úterý u soudu uvedla, že svůj návrh nemyslela vážně. Potvrdila tak své předchozí vyjádření u výslechu, kde řekla: „Byl to prvotní nástřel, od toho tam byla komise, aby to posuzovala.“
Obžaloba spatřuje protiprávní krok v tom, že Jansta v roce 2017 na Boháčův popud kontaktoval tehdejší ministerskou náměstkyni Simonu Kratochvílovou a lobboval za změnu navrhovaných částek v programu na podporu střešních organizací. Podle návrhu měl totiž dostat Český olympijský výbor o 12 milionů korun víc než ČUS, ačkoli nemá žádnou členskou základnu, což bylo jedno z rozhodujících kritérií.
Tehdejší úřednice Krumphanzlová, která návrh zpracovávala, u soudu vysvětlila, že administraci programu III převzala po odchodu kolegyně a měla s novým úkolem problémy.
„Nikdo mi nebyl schopen s tím poradit, byla jsem hozená do vody. Držela jsem se let předtím. Snažila jsem se to napasovat, aby to bylo spravedlivé,“ řekla Krumphanzlová. „Psala jsem si to na papír, abych se dopídila vůbec k něčemu. Já jsem nepředpokládala, že by to prošlo bez připomínek.“
Návrh z ministerstva byl určen k projednání na expertní komisi, od které podle svých slov úřednice očekávala zpětnou vazbu.
„Prostě jsem tam dala nějaká čísla, s tím, že se s tím komise popere?“ nadhodila bývalé úřednici soudkyně Lenka Cihlářová.
„Zjednodušeně ano,“ potvrdila Krumphanzlová, která do metodiky vnášela svá vlastní kritéria. Stanovila například hranici 100 000 členů, nad níž bodově ocenila všechny organizace stejně. Jak ji stanovila? „Zkusmo. Prostě jsem to nějak nasadit musela,“ uvedla.
Administrátorka dotačního programu v hodnotě 180 milionů korun si při rozdělování peněz střešním organizacím pomohla rozdělením kritérií do menších skupin. Zohlednila žádost ČOV, kterému přiznala peníze, přesto, že tato organizace nemá členskou základnu. U dalších kritérií, jimiž byly počet územních pracovišť či objem majetku, postavila na roveň Českou obec sokolskou i ČUS, ačkoli se čísla obou organizací významně liší.
„Tu částku jsem nahodila, nevycházela jsem z žádných konkrétních pokladů,“ uvedla Krumphanzlová.
Toto svědectví může být zásadní, protože právě zmatky při rozdělování peněz v programu III stojí za žalobami na Janstu a ČUS. Podstatou problému je rozdíl 12 milionu korun, které měla ČUS obdržet navíc. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požaduje odškodnění 1,116 miliardy.
„Dnešním svědectvím u soudu by mohlo padnout tvrzení obžaloby o způsobené škodě, za kterou jsou představitelé ČUS žalováni. Bylo potvrzeno, že prvotní výpočet na rozdělení dotací pro střešní organizace v r. 2017 sestavila administrátorka MŠMT podle vlastních pomocných kritérií, jako prvotní nástřel pro předpokládané úpravy v expertní komisi. Bylo prokázáno, že taková metodika a výpočet nemohly být finální a zavazující. Potvrdilo se, že rozdělování některých dotací na MŠMT v roce 2017 bylo nastavené tak, že připouštělo přípravu svévolných výpočtů a návrhů, bez přesně stanovené metodiky,“ řekl Jansta.
V kauze sportovních dotací je obviněn i bývalý šéf FAČR Miroslav Pelta. Ve středu bude před soudem vypovídat předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
| Spolek | Členská základna | Územní pracoviště | Majetek | Mezinárodní aktivity | Návrh dotace |
| ČUS | 1 139 886 | 91 | 1,040 mld. | ano | 48 milionů |
| ČOS | 156 938 | 42 | 229,9 mil. | ne | 46 milionů |
| ČOV | 0 | 0 | 274 mil. | ano | 60 milionů |
