Probouzí se spící síla ženského tenisu? Po slabších měsících se Karolína Plíšková nakopla pochodem do finále římského turnaje. Největší úspěch sezony přišel víc než vhod. Do Roland Garros tak žebříčkově nejlepší Češka kráčí s hlavou vzhůru, pochvaluje si teplé počasí, svižně letící tenisáky i povolené hodinové procházky po městě. Těší se na debl se sestrou Kristýnou. Ráda by si letos připomněla rok 2017, kdy prošla až do semifinále pařížského grandslamu.
Pořád si jede to svoje, děj se co děj, a nakonec soupeřku přetlačí. Tak většinou vyhrává zápasy Karolína Plíšková. A stejným stylem bojuje i se sezonou 2021, svou zatím nejhorší za posledních pět let, v níž má zápasovou bilanci na své poměry nuzných 14:9. Světlo na konci tunelu už ale vidí…
Při generálce na Roland Garros jste na velkém turnaji v Římě prošla až do finále a udělala nejlepší výsledek sezony. Vracíte se do pohody?
„Určitě mi to pomohlo. Mít odehraných pár zápasů v řadě je nejvíc, to dokáže hráče nakopnout a dodat sebevědomí. V tréninku můžu hrát skvěle, ale potom je něco jiného uhrát to na turnajích. Cítila jsem, že jsem na dobrý cestě, už od Stuttgartu jsem hrála celkem dobře. Ne, že by mě to překvapilo, navíc v Římě hraju posledních pár let vždycky dobře. Jsem díky tomu klidnější. Ne, že by to garantovalo nějaký úspěch na dalších turnajích, ale herní pohodu jsem našla, je to pak i vidět. Jsem víc v poho, hraju, co bych měla hrát. Není tam žádná panika, kterou jsem na začátku sezony trošku měla. Asi z toho, že jsem tolik nehrála. Teď je to určitě lepší.“
Váš mentor Marian Jelínek tvrdil, že i přes horší výsledky jste nepůsobila sklesle. Jak jste se se slabším obdobím srovnávala?
„Jsem člověk, který nikdy nelítá nahoře, nikdy nejsem na dně. Po porážce samozřejmě nikdo neskáče do stropu, ale i tak jsem schopná nějak fungovat a nedělat z toho drama. Samozřejmě mě štve, když hodně a dobře trénuju a něco se nepodaří, ale tak to prostě je. Úspěchy nepřichází jen tím, že dobře trénuju. Vím, že jsem měla spoustu dobrejch let. Teď jsem měla horší dva tři měsíce. Řeší to víc lidi okolo než já sama. Byla jsem docela v klidu. Chci zahrát líp, ale určitě to extrémně neřeším. Lepší výsledek z Říma nicméně uklidní a pomůže.“
Co dělá vaše pravačka, s níž jste měla během první části roku problémy?
„Musím říct, že teďka drží. Docela jsem ji vyzkoušela. V uplynulých týdnech jsem hrála spoustu zápasů, některé dost těžké. Drží a doufám, že ještě chvíli vydrží.“
Jak k lepší náladě pomohl zrádný los, který vám do úterního prvního kola přiřkl Chorvatku Donnu Vekičovou, s níž se dobře znáte?
„Trénovaly jsme spolu v Monaku, je to asi pět dní zpět. Celkem se s ní bavím, takže toho o ní vím docela dost. Vím, že to je její první turnaj po operaci (pravého kolene, naposledy hrála na letošním Australian Open). Byla první, kdo mi napsala ten los. Byla jsem na tréninku, přišla jsem na telefon a vidím tam zprávu od ní. Říkám si: Co se děje?! Psala mi, že hrajeme spolu. Je to těžkej los, i když nehrála, je to dobrá hráčka. Plus máme nějaký vazby, ne silný, ale bavíme se. To bude muset jít stranou. Nahráno určitě nemá, jsem v lepší pozici. Poslední zápasy proti ní jsem vyhrála, jen jednou dávno jsem prohrála. Hru na ni mám dobrou, v tréninku to vypadalo docela dobře. Uvidíme, co předvedeme v zápase.“
Ve srovnání s loňským podzimním ročníkem vám asi podmínky jarní Paříže svědčí o dost víc, že?
„Podmínky jsou určitě lepší. Jen nevím, jaký bude můj tenis. Jeden rok jsem tady měla dobrý (semifinále 2017), jinak to bylo spíš horší. Nicméně mohlo by mi to letos sedět, je to docela rychlý. Pár dní bylo i teplo, takže to letí, oproti loňsku se to nedá srovnat, to byla katastrofa, snad nejhorší turnaj za posledních pár let. Vzhledem k počasí, byla kosa, bylo to brzo po covidu, všechno bylo přísný. Je to letos skoro jako normální turnaj. Můžeme jít na hodinu ven, projít se, vypadnout, což pomůže.“
Pořadatelé pokračují stále s vylepšováním areálu. Jaký na vás dělají změny dojem?
„Pokud budu počítat i juniorky, jsem na Roland Garros pojedenácté. Zrovna včera jsme se bavili o všech změnách. Je jich spousta. Od šaten přes cesty pro hráče po centrkurt se střechou. Na to, jak málo mají místa, s čímž vždycky bojovali, udělali pořadatelé velké pokroky. Docela to dávají dohromady. Areál se hodně zvedl.“
Po dlouhé době se na grandslamu představíte i ve čtyřhře. Zahrajete si se sestrou Kristýnou. Co vás k tomu vedlo?
„Průběžně se bavíme, jestli si někdy nedáme debla. V poslední době se nám to nesešlo. Čtyřhru s ní beru jako zpestření, žádné nervy, piánko zábavu. Na kurtu si užijeme srandu, jak jsme si blízké. Kecáme o všem možném. Já debl dlouho na grandslamu nehrála. Napadlo mě, proč nezkusit něco jiného. Stejně bych ve volných dnech trénovala. Je lepší hrát zápas. A ségra je ideální volba. Jinak mám snad jen dvě hráčky, se kterými bych nastoupila – Mušku (Karolínu Muchovou) a Vekič. Dřív jsem debla hrála skoro všude, ale na to už jsem trošku stará.“
Kristýna se výsledkově trápí, prohrála pět zápasů za sebou. Jak je na tom její bolavé rameno?
„Nehrála skoro dva měsíce. Její rameno není stoprocentní, rozhodla se, že půjde trochu přes bolest. Udělala spoustu práce s fyziem. Když by problémy pokračovaly, musela by na operaci.“
Témata:
sport, tenis, Řím, sportovní soutěž, French Open, Monako, Karolína Plíšková, Paříž, Australian Open, Marian Jelínek, trénink, Sport na Heureka.cz
Související články
