23. května 2022 • 15:20

Nehraju tu naposledy? Kvitovou dojalo publikum, otočka potěšila

Autor: jj
Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Herec Novotný kopal za Spartu. S kamarádem Pulkrabem řešil Slavii
Brno na dně: Jak vypadá tvrdá realita v klubu. Proč ještě Bartoněk neprodal? Roli hraje i Krejčí
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Ochladilo se, sem tam pršelo. Počasí nic pro Petru Kvitovou. Diváci na maličkém kurtu číslo 8 ji ale hřáli u srdce. Allez Petra, Petrrrra, slyšela co chvíli nostalgická favoritka publika, když bojovala s Maďarkou Annou Bondárovou. Zprvu to šlo ztuha, ztrácela 2:5, o game později čelila setbolu. Když ho ale smazala a poprvé sokyni brejkla, roztáhla křídla. Vyhrála sedmnáct míčů za sebou, tiebreak s nulou a celkově 7:6 (0), 6:1. První antuková výhra sezony a třicátá kariérní na Roland Garros byla na světě.



Série sedmnácti fiftýnů za sebou, to se ani u vás moc nevidí, že?
„To teda! I trenér mi to počítal. Já upřímně ani nevěděla, že to byla tak dlouhá šňůra. Vyhrála jsem tiebreak s nulou. Už jen, že jsem ho vyhrála, byl pokrok. Super! Hlavně jsem si říkala, že je pak hned důležité urvat první game druhého setu. Šlo to ale dál docela hezky. Hlavně jsem ráda, že jsem to otočila ze stavu 2:5. To se počítá, to se mi moc nestává.“

Co vás nastartovalo ke šňůře?
„Už se mě ptal Jirka a fakt ani nevím. I když mě brejkla, zůstala jsem v klidu, což bylo fajn. Když jsem ji pak brejkla já (za stavu 3:5), začala jsem hrát už líp. Možná mi i pomohlo, když mi vzala podání. Pak jsem si uvědomila, že se musím hlavně zezadu zlepšit. A taky jsem od té doby hrála mnohem líp.“

Co jste si říkala, když jste nastupovala v deštivém a chladnějším dopoledni, což nejsou vaše oblíbené podmínky?
„Nebylo to moc příjemný, počasí nešlo na moji stranu. Věděla jsem od Jirky, že ona má antuku ráda. A bylo to vidět. Dobře se hýbala, když jsem nezahrála úhel, byla skoro všude. A její forhend byl docela nepříjemný. Opravdu to ze začátku nešlo na moji stranu, ani podáním jsem si nepomáhala. Ale pak se to zlomilo. A musím říct, že mi hrozně pomohli lidi. Atmosféra i na takovém malém kurtu byla neuvěřitelná, fakt moc dobrý.“

Hrála jsem na osmičce. V čem je jiná atmosféra takových malých kurtů?
„Lidi jsou hrozně blízko, slyším v podstatě všechno, co si povídají. Když začalo v posledním gamu zápasu pršet, slyšela jsem: Nééé. Jakoby mi četli myšlenky. Je to takové hezké útulné prostředí.“

Po celou sezonu vás provází zdravotní potíže. Teď jste zdravá? Kolik máte vůbec natrénováno?
„Nevím, kam to mám zaklepat. Sem tam něco cítím, ale není to nic, kvůli čemu bych třeba musela skrečovat. Za to jsem fakt ráda. A kolik toho mám natrénováno? Na moje poměry docela dost. I kvůli tomu jsem vynechala Řím, abych se připravila na Paříž a hlavně pak na trávu. Byla jsem na týden v Bratislavě za Ivanem (Trebatickým, kondičním koučem), Ivan pak za mnou přijel do Prahy. Pak jsme začali hrát sparingy s Jirkou. I tady ještě byla nějaká objemová příprava. Takže doufám, že už to se mnou bude lepší. Párkrát jsem se v zápase zadýchala, ale nebylo to tak špatné.“

Loni jste si zranila kotník v televizním studiu a odstoupila před druhým kolem. Dáváte si bacha, kam šlapete?
„Jojo, už jsem si říkala, když jsem šla za vámi, že dávám všude bacha.“

V sezoně jste připsala teprve desátou výhru oproti jedenácti porážkám. Jaký z ní zatím máte pocit?
„Těžko se mi s tím vyrovnává. Lidi čekají víc, já sama od sebe čekám víc, i když vím, že nemám natrénováno. Teď nemluvím o dnešku ale o sezoně obecně. Hrozně blbě se mi to hodnotí, protože si na sebe dávám tlak celou kariéru. Takže i když vím, že třeba tahle holka hraje výborně na antuce a někteří si řeknou, že by mohla být teď proti mně i favoritkou, tak já to tak prostě nevnímám. A pak se s tím hrozně vnitřně peru, když se zápas nepovede. Je to těžké. Zdravotní problémy jsou peklo, protože ovlivňují všechno. I když nemám natrénováno, tak chci hrát v zápasech dobře. Nějak jeden třeba vybojuju, ale další už je tragédie. Je to fakt nahoru dolů, spíš dolů. Ale pořád se snažím bojovat.“

Někteří říkají, že už je to pomalu vaše odcházení. Jak to vnímáte?
„Kolem sebe to moc neslyším, asi se to říká mimo mě. Nejsem nejmladší, co si budeme povídat. A tělo taky nedrží tak, jak bych chtěla. Samozřejmě to na svém těle i mentálně cítím, o to horší je se s tím prát na kurtu i mimo něj i v trénincích. Vnímám, nevnímán? Je to taková směs asi jako celá sezona. Nezbývá mi nic jiného než s tím bojovat a věřit, že to zlomím.“

Když se zápas zpočátku nevyvíjel dobře, neproblesklo vám hlavou, že třeba hrajete v Paříži naposledy?
„Tím, jak dneska lidi fandili, tak mě to hrozně emočně dostalo. Myslím v hezkým. Tenhle turnaj mám spojený se svým comebackem (po přepadení), který byl obecně hrozně náročný, a emoce se mi tady tak nějak vrací. I když se tu před dvěma roky hrálo na podzim a postoupila jsem do semifinále, taky mě to emociálně dostalo. Takže ne že bych na to teď úplně myslet, že bych tu mohla být naposledy, ale někde v podvědomí to může být.“

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud