V týmu Novaka Djokoviče vydržel jen čtyři měsíce. Když začal zvedat další eso tenisového světa Grigora Dimitrova, šlo se od porážky k porážce. Jen do letošního US Open, kde Bulhar coby 78. tenista žebříčku prošel senzačně až do semifinále. Největšímu úspěchu své trenérské kariéry přihlížel ale Štěpánek jen na dálku. Ze své kuchyně totiž vytáhli spolu s parťákem Andrem Agassim trik, který zafungoval.
Když ještě běhal po kurtech, hrával chytrý tenis ze staré školy. A takový se snaží být i jako kouč. O své filozofii i práci s šampionem Turnaje mistrů, který spadl až na dno a zase se dere vzhůru, se Radek Štěpánek poprvé rozhovořil pro iSport Premium.
Povězte, v jaké fázi je vaše spolupráce s Dimitrovem?
„Pořád ve stejné. Maká se a trénuje.“
Bylo však hodně nestandardní a vyvolalo řadu spekulací, že ho při US Open nedoprovázel ani jeden z trenérů – vy či
Andre Agassi
.
„To mělo svůj důvod, o kterém nechci mluvit. Znáte mě, svoji kuchyni neotvírám. Ale myslím si, že účel tohle rozhodnutí splnilo až nad očekávání. Pro Grigora je to obrovský impuls. Vidí, že práce, kterou tenisu dal od té doby, co jsme spolu, se mu takhle vrátila. Na US Open měl samozřejmě i štěstí, když mu ve druhém kole skrečoval Čorič, ve třetím hrál s lucky loserem, který se tam probojoval po dvou pětiseťácích. Ale když chce člověk uspět, tak i takové malé pomoci a štěstí k tomu potřebuje. Pak už hrál Grigor od zápasu s de Minaurem až do konce turnaje skvělý tenis. Rogera dostal do pátého setu a dá se říct, že ho udělal na fyzičku. A semifinále s Medveděvem bylo vlastně o pár balonech.“
Vy jste prožíval Bulharovo tažení z Floridy a pak z Prahy. Jak to s vámi šilo?
„Jelikož jsem sám v kariéře z pěti titulů vyhrál tři, když jsem byl na turnaji úplně sám, tak vím, co se v hráči děje za pochody. Samozřejmě bych tam byl rád s ním, ale tohle není o mně. O mně to bylo, dokud jsem sám hrával, teď je to o Grigorovi. I kdyby postoupil do finále, nepřiletěl bych do New Yorku. Tohle rozhodnutí a to, čeho jím chceme dosáhnout, bych neměnil. Tenis je maraton a ne sprint. Jestli má hrát dalších sedm let, chceme ho na ně s Andrem co nejlíp připravit.“
Semifinále US Open, to je váš největší trenérský úspěch. Přišel ve chvíli, kdy už se začínalo mluvit o tom, že pomalu začnete přicházet o renomé nadějného kouče.
„Samozřejmě mě ten výsledek moc těší. Vidím, že to, na čem tři měsíce pracujeme a o čem jsem zatím tři měsíce mlčel, má smysl. Nic se neodehraje ze dne na den, příprava má vždy svoji latentní dobu, než hráči dojede a začne fungovat. Vidíme, že směr je správný, a doufám, že nepřijde uspokojení, na což apeluju od prvního momentu. Věřím, že teď přijde radost a pokorně se bude makat dál.“
Zkuste alespoň naznačit, jakou má logiku, že hráče vyšlete na jeden ze čtyř největších turnajů roku samotného?
„Sám tam úplně nebyl, jen beze mě a Andreho. Měl s sebou fyzioterapeuta a manažera, základní servis byl zajištěný.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
