- Jako 18letá novicka vyhrála Petra Kvitová turnaj v Hobartu, dvakrát dobyla Wimbledon, po návratu na kurty v Birminghamu dojala celý tenisový svět. Jaké jsou její NEJ triumfy? • FOTO: Profimedia.cz
V rodném Fulneku se chystá síň slávy Petry Kvitové. Poputují do ní trofeje zdejší hvězdy a bude to velké stěhování. Vždyť na WTA Tour zapsala celkem osmadvacet triumfů. Jen devatenáct tenistek v dějinách vítězilo ve větší míře, z českých rodaček pouze nedostižná Martina Navrátilová (167 titulů). Jaké zářezy se nejvíc blyští ve sbírce PK, kterou otevřela jako osmnáctiletá urostlá slečna v dalekém tasmánském Hobartu?
Nejzvláštnější titul
Tasmánský Hobart je tradičním dějištěm generálky na Australian Open. Nepatří k úplně populárním destinacím, tak moc vždy fouká na ostrově ležícím jižně od Melbourne. V roce 2009 to nebyla jediná zvláštnost. O titul se tam střetly dvě české tenistky – Iveta Benešová a teprve osmnáctiletá mladice Petra Kvitová.
Spaly spolu na jednom pokoji, měly i společného trenéra Davida Kotyzu, který tehdy novicku Kvitovou přijal na zkoušku do týmu. Brzy však začalo být jasné, komu patří budoucnost. Kvitová v prvním finále kariéry na WTA Tour zvítězila 7:5, 6:1 a krajanka po zápase žertovala, že ji nepustí na pokoj. Trpěl i Kotyza, který zápas nesledoval a raději se procházel v přilehlém lesíku. Aby mu obě holky hrály ve finále, to zná jenom starej Williams, vtipkovali jeho kolegové.
Nejvyčekanější titul
Necelých 23 měsíců, od dubna 2019, čekala Kvitová na osmadvacátý titul kariéry. Tak dlouhá proluka byla mezi halovým triumfem v antukovém Stuttgartu, kde pořadatelé odměňují vítězky novým autem, po poslední víkend v Dauhá. Pokud vynecháme pauzu mezi prvním a druhým titulem (rovné dva roky), kdy se PK teprve drala do špičky, je poslední triumf z Kataru tím nejvyčekanějším. Přišel v nejisté době pandemie, kdy je nouze o pracovní příležitosti.
Česká tenistka si to dobře uvědomovala a přiznala, že si ho bere víc k srdci než jiné. „Situace ve světě je hrozně těžká, když jsem byla v Česku a viděla, jak všichni bojují s covidem, nemocnice jsou plné a lidé ztrácejí blízké a práci, není jednoduché to poslouchat... Proto jsem strašně ráda, že máme šanci hrát. Vím, kolik práce s tím pořadatelé mají, ani jsme tu nemuseli být, nemuseli jsme hrát. Tím spíš si toho vážím.“
Úžasná Kvitová ovládla Dauhá! Slaví 28. titul v kariéřeVideo se připravuje ...Nejpřelomovější titul
V All England Clubu se píše historie, ze skvělých hráček se stávají nezapomenutelné legendy. Kvitová mezi ně vstoupila v jednadvaceti letech a vůbec si neuvědomovala, co se s ní i kolem ní děje. Když ve finále proti Marii Šarapovové vypálila eso na téčko a zavřela zápas, jednou pro vždy se jí změnil život. Do té doby byla nadějnou copatou sečnou z prostějovského bytu 2+KK, jež jezdila sponzorskou škodovkou, za přítele měla šestnáctiletého tenistu (Adama Pavláska) a na tiskovkách mluvila hodně nedokonalou angličtinou. Najednou z ní byla grandslamová šampionka, vítězka největšího turnaje planety.
„Všichni kolem mě byli víc omráčení než já sama. Když jsem viděla ze záznamu, jak moji trenéři, rodiče, bráchové a mnozí další skáčou metr do vzduchu, až mě to překvapilo. Já to vzala tak s nadhledem, jakoby se vlastně nic moc velkého nestalo,“ vzpomínala později. Ale stalo se... Což zjistila po pár dnech i sama. „Po čtrnácti dnech jsem šla poprvé na internet, teď jsem tam viděla záplavu oslavných článků a říkám si: Tak to zase rychle zavřu, to je moc. Přišlo mi, že si čtu o někom jiném, že to nejsem já. Co všichni blbnou, vždyť to byl jen jeden turnaj. Tehdy jsem netušila, jak moc se mi změní život. Z poměrně neznámé holky jsem se přes noc stala slavnou.“
Nejdojemnější titul
Kdekomu ukápla slza, když v roce 2017 na travnatém podniku v Birminghamu sledoval, jak Petra Kvitová přijímá protáhlou stříbrnou mísu. Vždyť tehdy šlo jeden z největších příběhů světového sportu. Pět měsíců po přepadení, při němž málem přišla o prst na levé ruce, byla oblíbená Češka zpět mezi šampionkami. Vyhrála už druhý turnaj po comebacku! Myslíte, že je to normální? otočila se během děkovačky ke svým trenérům Jiřímu Vaňkovi a Davidu Vydrovi.
Místo anglicky hovořila česky, ale to jí každý odpustil. Pak dojatě tvrdila: „Protloukla jsem se v životě velice obtížnou dobou. Snažila jsem se, abych se uzdravila a mohla normálně hýbat prsty. Musela jsem hodně dřít, abych se mohla vrátit na kurty. Že se mi to povedlo a ještě jsem dokázala vyhrát turnaj, to je něco naprosto výjimečného. Ale pořád tvrdím, že jsem nedřela, abych se jen zúčastnila. Chci ze sebe dostat to nejlepší a sbírat dál trofeje,“ líčila, když ve třech setech zdolala Ashleigh Bartyovou.
SESTŘIH: Kvitová slaví! V Birminghamu ovládla finále a došlo i na slzyVideo se připravuje ...Největší šichta
Do téhle sebevražedné kombinace by už dnes Petra Kvitová asi nešla. Roku 2018 ale jela na autopilota. V jarní Stromovce vyhrála domácí WTA turnaj, kde se točila řada známých a byla centrem pozornosti. To hladí po duši, ale také bere energii. Po víc než dvouhodinovém finále s Rumunkou Mihaelou Buzarnescuovou sotva tahala nohy, přesto se rozhodla skočit na letadlo a přesunout se do Madridu. Tam, na jednom z největších turnajů roku, předvedla absolutní vypětí. Byla v tak ohnivé formě, že nepřestávala vítězit. Vyhrála 11 zápasů za 12 dní. Na kurtu strávila celkem 17 hodin a 40 minut. A všeříkající tečkou byl finálový masakr s Kiki Bertensovou.
„Už vůbec nemůžu, zkolabuju.“
„Nezkolabuješ! Jsi největší bojovnice na světě, tohle dokážeš. Srdce to dokáže. Musíš vydržet. Každý balon.“ Tak vypadala rozmluva Kvitové s trenérem Jiřím Vaňkem v žáru madridské finálové bitvy. Titul z arény Caja Magica byl na krev, proti Bertensové dřela 2 hodiny a 52 minut, než triumfovala 7:6 (6), 4:6, 6:3. Dodnes jde o její nejdelší finále, které krásně podtrhlo její double.
Nejčastější loviště
Kdekdo zatlačil slzu, když v roce 2018 proběhl poslední ročník Connecticut Open, oblíbeného podniku v kampusu slavné univerzity Yale. A turnajovou licenci získali Číňané. Stran newyorského shonu se zde pravidelně připravovaly tenistky na US Open a Kvitové domácká atmosféra ohromně svědčila. Mezi lety 2012 a 2015 tam postoupila čtyřikrát za sebou do finále, z nichž vytěžila tři tituly. Spolu s antukovým Madridem (taktéž tři tituly), kde míče ve velké nadmořské výšce pěkně létají, jde o její nejúspěšnější turnaj.
Nejcennější titul
Jednou to může být náhoda. Ale podruhé? To už musí v člověku skutečně něco být. Přesně to si Kvitová dokázala, když v roce 214 podruhé zvítězila ve Wimbledonu. Tenhle titul je jejímu srdci nejbližší, definitivně na něm zahnala vlastní pochyby. Wimbledon 2011 byl přeludem, přišel příliš brzy, jakoby ani neodpovídal reálným možnostem a výkonnosti Kvitové. I proto po něm dostala tak naloženo. Rvala se s novou identitou favoritky jako mládě v tlupě dospělých lvic. Ale z krizí vyšla silnější, odolnější.
„Tenhle titul je vydupaný z popela,“ řekl tehdy její kouč David Kotyza. V roce 2011 šlo o bezstarostnou jízdu, po třech letech vyhrála Wimbledon jako skutečná hvězda od prvních míčků turnaje. V každém ze sedmi zápasů byla favoritkou, v každém přemohla soupeřku i velká očekávání. Během londýnské jízdy vyřadila tři krajanky (Hlaváčková, Strýcová, Šafářová), přežila brutální přestřelku s Venus Williamsovou a ve finále naprosto zdemolovala za 55 minut kanadskou krasotinku Eugenii Bouchardovou 6:3, 6:0. „Titul z roku 2011 je nezapomenutelný, ale tenhle je pro mě cennější, protože všechny zkušenosti, které jsem za poslední tři roky udělala, nebyly vždy lehké. I proto si teď víc uvědomuju, co jsem dokázala.“
Související články