Drsný trest pro Vondroušovou: zákaz na ČTYŘI roky kvůli neodevzdanému vzorku!

Markéta Vondroušová jako wimbledonská vítězka z roku 2023
Tenistka Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz za neposkytnutí vzorku při dopingové kontrole
Tenistka Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz za neposkytnutí vzorku při dopingové kontrole
Markéta Vondroušová jako wimbledonská vítězka z roku 2023
Markéta Vondroušová
Markéta Vondroušová
Markéta Vondroušová
27
Fotogalerie
Tenis
Vstoupit do diskuse (47)

Nejvyšší možný trest, který může znamenat i konec její kariéry, dostala šestadvacetiletá wimbledonská šampionka Markéta Vondroušová. Za to, že loni 3. prosince neodevzdala vzorek při antidopingové kontrole, byla suspendována na čtyři roky. Rozhodl o tom nezávislý tribunál, který sestavuje Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu (ITIA). Tenistka se může proti verdiktu odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS).

Nejtvrdší dopingový trest v dějinách českého tenisu dopadl na hlavu Markéty Vondroušové. Od počátku se čekal velký problém, čtyřletý distanc je ale na maximální možné hranici. Právní zástupce Markéty Vondroušové Jan Exner označil rozhodnutí tříčlenného nezávislého tribunálu za špatné a nespravedlivé, tenistka se vyjádřila na sociálních sítích.

Dosud byla zveřejněna pouze zpráva o trestu, nikoliv jeho odůvodnění. „Markéta nás všechny v jejím týmu požádala, ať rozhodnutí nerozpitváváme. Počkáme na kompletní odůvodnění, seznámíme se s ním a na základě toho se potom rozhodneme, jaký zvolíme další postup. Samozřejmě možnost je odvolat se k CASu do Švýcarska, který by pak s definitivní platností rozhodl. Nechtěl bych teď spekulovat podrobněji o dalších krocích. Osobně mohu jen říct, že s rozhodnutím nesouhlasím, je špatné a nespravedlivé,“ uvedl pro deník Sport a server iSport Exner.

Pokud trest zůstane v platnosti, suspendace Vondroušové skončí 21. června 2030, tedy týden před jejími 31. narozeninami. Po tuto dobu Vondroušová nesmí hrát, působit jako trenérka ani se účastnit jakýchkoli akcí organizovaných nebo schválených organizacemi ITF, WTA, ATP, grandslamy nebo jakýmkoli národním svazem.

Anketa
Trest pro Markétu Vondroušovou je...
Příliš přísný
Odpovídající
Mírný

Zástupci Mezinárodní agentury pro bezúhonnost tenisu (ITIA) při online setkání s médii uvedli, že pro stříbrnou olympijskou medailistku požadovali nejvyšší čtyřletý trest. „Uvědomujeme si, že je to citelný trest. A důvodem pro to – když se na to podíváme s odstupem – je, že nemůžete mít antidopingový systém nastavený tak, aby na tom byl hráč lépe, když test odmítne, než kdyby ho podstoupil a měl pozitivní nález,“ uvedla výkonná ředitelka ITIA Karen Moorhouseová. „Úlohou tribunálu je pak zvážit všechny důkazy, všechna fakta a následně se na základě vyslechnutých důkazů rozhodnout, zda chtějí tento trest zmírnit.“

Vondroušová se svým týmem absolvovala slyšení před tribunálem v Londýně ve čtvrtek 11. června. Během slyšení šestadvacetiletá tenistka argumentovala, že její rozhodování ovlivnil stres a špatné duševní zdraví, k čemuž se přidaly i obavy o vlastní bezpečnost.

Tribunál to vzal na vědomí, stejně jako svědectví německé dopingové komisařky, která se pokusila test provést, a dospěl k závěru, že předložené důkazy neposkytly „žádné přesvědčivé zdůvodnění“ pro odmítnutí testu.

„Nepředvídatelné testování je klíčovým nástrojem pro ochranu čistého sportu. Nezávislý tribunál tento princip nakonec podpořil. Tento případ je důležitým připomenutím toho, že hráči mohou být testováni kdykoli a kdekoli a že odmítnutí s sebou nese značné riziko,“ komentovala výrok Moorhouseová.

Vše se odehrálo 3. prosince loňského roku kolem osmé hodiny večerní. U vchodových dveří pražského domu, v němž má Vondroušová byt, zazvonila komisařka z německé antidopingové agentury. Přišla nečekaně mimo hodinový interval, který sportovci každý den zadávají do aplikace ADAMS, v níž hlásí místo a čas, kdy jsou k zastižení. „Hráčka podepsala formulář o odmítnutí venku. Odešla ze svého bytu vyvenčit psa a dala dopingové komisařce jasně najevo, že test odmítá. Komisařka ji požádala, aby podepsala formulář, který to potvrzuje,“ líčila, jak se vše seběhlo, antidopingová ředitelka ITIA Nicole Sapsteadová.

Vondroušová se hájila také tím, že se komisařka dostatečně nelegitimovala. „Když jsem sešla dolů, začala na mě hned mluvit, ať ji pustím dovnitř. Nechtěla po mě ID, ani mi neukázala svoje. Ani žádný papír, že je pověřená dělat dopingovou kontrolu. Bylo pro mě stresující, že tam stojí někdo neznámý, kdo chce ke mně do obýváku a neukazuje mi žádné pověření. Neproběhlo nic z toho, co by mělo normálně probíhat. V tu chvíli jsem si říkala, že tohle může říct kdokoliv,“ líčila tenistka v půlce dubna, kdy svůj případ zveřejnila a vysvětlovala, proč odmítla spolupracovat, ženu do bytu nevpustila a dopingová kontrola neproběhla.

Neuvědomila si, jak fatální následky to pro její kariéru může mít. A zřejmě ani to, že kontrola může přijít i mimo jí stanovené hodinové okno. „Myslím, že je to společná výzva pro všechny napříč celým sportem – zajistit, aby každý v tomto odvětví a každý, kdo hráčům radí, chápal parametry testovacího programu a skutečně rozuměl jejich důvodům,“ nabádala Sapsteadová.

Za kariéru Vondroušová absolvovala přes sto dopingových testů a žádný nebyl pozitivní. Tři dny po neproběhnuté prosincové kontrole přišla další návštěva ze stejné německé agentury, vše již proběhlo bez problémů a s negativním výsledkem testu.

Výběr nejznámějších dopingových případů v tenise za posledních 30 let:

  • Květen 1995 - Na Roland Garros byly ve vzorcích českého tenisty Karla Nováčka a bývalé světové jedničky Matse Wilandera ze Švédska odhaleny stopy kokainu. Tříměsíční trest vešel v platnost až v květnu 1997, kdy hráči po několika soudních jednáních stáhli odvolání proti zastavení činnosti.
  • Prosinec 1998 - Odebráním bodů a prémií byl potrestán Petr Korda, pozitivně testovaný na nandrolon při Wimbledonu. Mezinárodní tenisová federace (ITF) se později odvolala ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu CAS, který protest federace uznal. Kordu, jenž mezitím ukončil kariéru, potrestal symbolickým zákazem startu na jeden rok.
  • Únor 2013 -Barbora Strýcová dostala půlroční trest za dopingový nález na turnaji v Lucemburku. V těle měla stimulant sibutramin. Záměrné užití látky popřela, podle ní byla obsažena v potravinovém doplňku.
  • Leden 2016 - Ruska Maria Šarapovová měla na Australian Open pozitivní test na meldonium, které bylo na seznamu zakázaných látek zařazeno před sezonou. Původní dvouletý trest jí byl posléze zkrácen na 15 měsíců.
  • Srpen 2024 - Tehdejší světová jednička Iga Šwiateková měla při mimosoutěžní kontrole pozitivní test na trimetazidin. Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu (ITIA) poté akceptovala její vysvětlení, že látku užila neúmyslně, a dostala zákaz startu na jeden měsíc.
  • Únor 2025 - Lídr žebříčku Ital Jannik Sinner měl na turnaji v Indian Wells o rok dříve nález na anabolický steroid klostebol. Uspěl s tvrzením, že se mu látka dostala do těla při masáži z rukou jeho fyzioterapeuta, a po dohodě s WADA dostal tříměsíční trest.

Vstoupit do diskuze (47)

Doporučujeme

Články z jiných titulů