Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Trenérka vítěze Velké pardubické Charma Looka: Myslela jsem na sebevraždu!

Autor: Ondřej Michálek (Blesk)

Před dvěma lety měla ve stájích 32 koní, mezi nimi Charma Looka, čerstvého vítěze Velké pardubické. Teď má trenérka Martina Růžičková (53) stáje na statku v Pohoří u Prahy skoro prázdné, zbyly jí jen vyplakané oči. Ale nevzdává se!

Kolik máte koní?
„Na běhání čtyři. Což je samozřejmě na uživení se málo.“

Co se stalo?
„Začalo to v červenci. Majitelé začali ode mě stahovat své koně. Prý ztráta důvěry. S některými jsem měla napjatější vztahy, ale tohle byl šok. Dá se říct, že jsem z toho byla donedávna v kómatu.“

Tušíte přesné důvody?
„My jsme se vítězstvím na Velké pardubické vyšplhali na vrchol. Dál to nešlo, čekala jsem sestup. Ale na tohle jsem připravená nebyla. Vzrostl tlak, vyostřily se vztahy. Přišlo letošní tvrdé jaro.“

Tvrdé jaro?
„Některé koně jsem musela šetřit, možná někdo nabyl dojmu, že trénování šidím. Zrovna já… V listopadu mi kůň překopl nohu, měla jsem otevřenou zlomeninu, ale jakmile to jen trochu šlo, zase jsem jezdila.“

Postavíte se na nohy i teď? Psychicky a finančně?
„Teď už vím, že ano. Budu se o to snažit. Musím! Šok je pryč, mám zase elán. Vždyť ten statek budu ještě osm let splácet! Jsou v životě horší tragédie než tahle.“

Napadlo vás statek prodat, koupit něco menšího a mít klid?
„Mě napadaly věci… Stála jsem v prázdných stájích a přemýšlela, že si to hodím. Skončím to! Pak mi běželo hlavou, že kvůli ježdění mám vysokou úrazovou pojistku a že by bylo nejlepší, když by mě shodil kůň a něco vážného se mi stalo, dcera by dostala spoustu peněz.“

Martina Růžičková drží jednoho z odchycených koní na cestě z Hradce Králové do Prahy
Martina Růžičková drží jednoho z odchycených koní na cestě z Hradce Králové do Prahy

Co vás zbavilo takových myšlenek?
„Myslíte, že my roky uměli trénovat, a najednou neumíme? Tak to přece není. Zase bude líp! Devatenáctiletá dcera Vanessa chce dělat jezdectví jako hobby, vyjížďky a tak.“

Tím se dá uživit?
„Dá a ji to baví, mám z toho radost, ale pro mě je to málo. Jsem trenérka, závodnice. To je, jako byste chtěl po pilotovi formule 1, aby si otevřel autoškolu.“

Takže věříte, že se k vám vrátí závodní koně…
„Určitě je to můj cíl. Odskákali jsme to, zbyl mi jeden zaměstnanec, ale chci to znovu nastartovat! Jsou lidi, s kterými se už nemusím vidět, ale je i dost těch, kteří si mě váží, třeba z pardubického závodiště firmy Alavis. Děkuju jim za to. A taky panu Vedralovi, jemuž statek splácím, že mi počkal...“

Budete v neděli na Velké pardubické?
„Ano, chci být platná žokeji Peteru Gehmovi, dlouholetému příteli, který je upoutaný na vozík. Pro závodiště jsem natočila klipy s tipy pro diváky, povedu tam exkurze. A budu se těšit, že někdy příště zase pojede kůň, kterého na Velkou připravím, podobně jako před dvěma lety Šarmíka.“